Poslankyně Poslanecké sněmovny Kateřina Konečná interpelovala v průběhu pravidelných čtvrtečních interpelací předsedu vlády Petra Nečase. Díky přímému přenosu České televize jsme tak byli svědky absolutní neschopnosti P. Nečase vyrovnat se s jednoduchou otázkou poslankyně Konečné, která chtěla znát podrobnosti o české pozici k válce proti Libyi. Není zřejmé, zda Petr Nečas je „pouze“ tak arogantní, že poslankyni nechtěl jasně odpovědět. Dotazy konečné byly dostatečně jasné na to, aby ji předseda vlády pochopil. (Přepis připojen pod článkem.)
Vývoj ve válce proti Libyi má v této chvíli směr, který naznačuje eskalaci války. Již dávno totiž nejde jen o prosazování rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Útoky na civilní cíle a zabíjení civilistů včetně dětí zcela jistě není v souladu se záměry RB OSN. Stejně tak nikdo nezmocnil nikoho k podpoře rebelů. Nejde jen o umožnění jejich vyzbrojování, v rozporu s rezolucí RB OSN, ale i fak, že síly NATO se staly jejich vzdušnými spojenci. Jak ukázala pozice některých členů na probíhajícím zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu, přinejmenším rozpaky má i několik členských zemí aliance, která by měla rezoluci RB OSN naplňovat.
V diplomacii nevídaný – jak napsaly Financial Times - tlak amerického ministra obrany Roberta Gatese na státy NATO, aby se do války více zapojily, vyvolává také oprávněnou otázku o dnešním a budoucím postoji České republiky. Odpověď Petra Nečase na interpelaci K. Konečné nastoluje obavu z dalších možných kroků současné české vlády. Jde totiž o to, zda Česká republika bude zavlečena do válečného konfliktu. Interpelace Kateřiny Konečné byla proto zcela na místě a je jen třeba očekávat, že třeba ne pouze ona bude i nadále konkrétní vyjádření požadovat. Snad takovýto požadavek je i mnohem důležitější než často plané a opakované kritiky a varování související s vládní krizí nebo kauzou ProMoPro.
Jako malá země s neblahými historickými zkušenostmi bychom na některé věci měli být citlivější možná více než jiní. A samozřejmě také o to více dbát o dodržování mezinárodního práva, které je pro naši bezpečnost zjevně důležitější než nejrůznější akvizice zbraní. Čekání na odpověď od Petra Nečase trvá. A čeká nejen Kateřina Konečná.
Antonín Svoboda