Page title

20
Dub
Atlas přinesl obžalobu palmového oleje
Atlas přinesl obžalobu palmového oleje
  • Kateřina Konečná
  • 110 Views
  • 0 Komentářů
  • Bez tagu

V zaplněném pražském kině Atlas proběhla minulý týden slavnostní premiéra filmu Frontera Invisible – Neviditelná hranice, který odhaluje skutečný příběh výroby palmového oleje v Kolumbii. Po mimořádně úspěšné světové premiéře a titulech na mezinárodních festivalech se navíc mělo jednat o jedno z prvních promítání snímku vůbec! To proběhlo pod záštitou europoslankyně GUE/NGL Kateřiny Konečné, členky Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

Film natočila organizace Transport and Environment, jejíž hlavní motivací byl nedostatek informací o tom, jak ve skutečnosti vypadá průmysl s palmou olejnou v oblasti Jižní Ameriky, konkrétně pak v Kolumbii. Kolumbie se během několika posledních let stala čtvrtým největším producentem kontroverzního palmového oleje na světě a nadále zvyšuje plochu půdy využitou pro produkci palmového oleje, který míří převážně do Evropy. Vždyť polovina balených produktů v jakémkoli obchodě starého kontinentu je z palmového oleje… Ten je zároveň nejpoužívanějším olejem na celém světě. Vedle Evropy na něj přechází i Indie a Čína.

Lestari

V úvodu večera diváky přivítal Jakub Kvapil z neziskové organizace Lestari, která se problematice palmového oleje dlouhodobě věnuje, a zároveň ve spolupráci s autory filmu zpracovala české titulky.

Po promítání následovala panelová diskuse s pozvanými hosty, kterými byli kromě stínové ministryně zahraničí KSČM Kateřiny Konečné ředitel liberecké zoologické zahrady David Nejedlo, místostarosta Prahy 7, pražský zastupitel a předseda Strany zelených v Praze Ondřej Mirovský (předseda a mluvčí spolku Bezpalmáku), a konečně Martin Mikeš, zakladatel a předseda spolku Kedjom-Keku, který usiluje o záchranu horského mlžného lesa v Kamerunu.

Panelisté diskutovali na témata nastolení udržitelné produkce z environmentálního i sociálního hlediska, omezování spotřeby a nahrazování palmového oleje. Dotkli se také tématu největších překážek při odstraňování palmového oleje z výroby a prodeje či současné situace kolem palmového oleje v Africe, Malajsii a Indonésii. Zaznělo zároveň mnoho otázek a konstruktivních připomínek od publika, ve kterém zasedli mj. i dva nekomunističtí poslanci PSP ČR. Oficiální představitelé zainteresovaných ministerstev i přes pozvání Kateřiny Konečné chyběli.

Nechyběli naopak další, převážně ekologičtí aktivisté, kteří působí dlouhodobě např. v Indonésii. Jedna z nich přinesla svědectví, podle kterého nad násilně měněným geoprostorem dlouhodobě nepršelo a pak náhlý prudký déšť smyl hnojivo z polí palmy olejné do vesniček, kde to otrávilo vodu, důsledkem čehož tamní obyvatelé onemocněli nejen zažívacími a střevními chorobami, ale rozšířily se také extrémní vyrážky a další kožní problémy…

Plíce planety v ohrožení

Mnoho dotazů mířilo na europoslankyni Konečnou, která 4. dubna t. r. dovedla svou obětavou celoroční práci na zprávě o palmovém oleji v Evropském parlamentu ke zdárnému konci. »Ze začátku byla zpráva o palmovém oleji vnímána kontroverzně, jelikož si mnozí mysleli, že se budeme snažit dosáhnout bojkotu. Když se ukázalo, že se snažíme oslovit všechny zúčastněné strany a vytvořit komplexní, progresivní zprávu, mnoho poslanců se rozhodlo ji podpořit. I díky tomu byla schválena drtivou většinou hlasujících (poměrem 640:18),« uvedla Konečná k usnesení EP o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů (což s násilným vysazováním palmy olejné přímo souvisí; v ohrožení začíná být i samotný amazonský prales, tedy plíce naší planety).

Kateřina se zmínila i o budoucnosti tématu nejen v EP a dalších evropských strukturách – protože země s největší produkcí palmového oleje, Malajsie a Indonésie, už daly najevo, že jejich vlády proti rozhodnutí EP budou protestovat vydáním nóty s požadavkem revokace kritického přístupu Bruselu. Přesto Konečná ani její partneři v boji se nevzdají a směrem k roku 2020 budou tlačit na EU, aby vedle důsledné certifikace alespoň ona palmový olej postupně nahrazovala.

Čím »palmák« nahradit?

Během diskuse přišla řeč i na situaci na českém trhu a jaké skýtá problémy nahrazování palmového oleje. Ten mj. hraje nemalou roli ve spojitosti s biopalivy, resp. s biodieselem. Palmový olej měl zabránit globálnímu oteplování, proto ostatně došlo k boomu ohledně jeho produkce. Jenže tvrzení, že o 80 % snižuje fosilní paliva, se ukázalo jako nepravdivé. Podle loňské studie Evropské komise naopak produkuje třikrát víc škodlivin než zmiňovaná fosilní paliva!

Logicky není palmový olej nijak prospěšný ani ve stravě. »Dnes lze již palmový olej na smažení nahradit alternativami, které jsou srovnatelné technologickými vlastnostmi i cenou,« potvrdil David Nejedlo s tím, že v Liberci již od roku 2014 úspěšně vyřadili palmový olej na smažení ve všech stravovacích zařízeních. Kromě návratu k původním produktům přítomní vyzdvihli zejména řepíkatý či slunečnicový olej.

Ondřej Mirovský k tomu prohlásil: »Hybnou silou v celém tomto procesu jsou samozřejmě spotřebitelé, kteří si uvědomují, jaké jsou následky neudržitelné produkce palmového oleje. Dle mých zkušeností byly právě dopisy uvědomělých spotřebitelů tím, co přimělo mnohé výrobce měnit složení jejich výrobků.«

Jakub Kvapil shrnul závěry debaty takto: »Základními kroky by měla být důsledná certifikace udržitelného palmového oleje dle standardů nastavených ve zprávě EP. Tam, kde to lze, nahrazování palmového oleje oleji místní produkce plus omezování spotřeby olejů všeobecně; vyřazení olejů při výrobě agropaliv, a to vše za dodržování všeobecně akceptovatelných sociálních a pracovních podmínek a lidských práv.«

Kvapil odpovídal i na dotaz Haló novin ohledně zatimní nemožnosti stáhnout si dokument Frontera Invisible na internetu, resp. na negativní roli polovojenských levicových jednotek FARC v Kolumbii, které bohužel také přispěly k vyhánění původních majitelů půdy, drobných zemědělců, z jejich políček. Vyhánění, které se podle dokumentu argentinských režisérů Nicolase Richata a Nica Muziho neobešlo i bez násilí a zabíjení nevinných civilistů na objednávku mafiánských producentů palmového oleje. Polovojenské jednotky s Jaime Seranem mají na svědomí na 5,7 milionu přesídlených lidí a na 2000 vražd způsobených nefungující státní mocí v Kolumbii v dané věci (v údobí 1958-2002, kdy díky zlodějům půdy uměle vytvářené plantáže palmy olejné nahradily např. i chov dobytka).

Dokument na tyto sociální dopady produkce palmového oleje upozorňuje především. Na související skutečnosti, že umělé plantáže palmy olejné berou farmářům vodu, zničeny (vysušeny) byly mokřady, řeky – řečiště totiž byla odkloněna právě na palmová pole. V konečném důsledku tak tento arogantní vpád do přirozeného životního prostředí zabíjí ryby, ale i ptáky a další faunu, také drobní zemědělci už by se beztak ani neměli kam vrátit!

Palmanach

Organizace Lestari se za podpory levicové frakce v EP (GUE/NGL) v loňském roce dostala i k vydání Palmanachu – publikace (brožurky), která shrnuje veškerá fakta k problematice palmového oleje, komplexní informace o dopadech jeho užívání na životní prostředí. Úvodník v této brožuře sepsala Kateřina Konečná, na odborném obsahu se vedle Jakuba Kvapila podíleli i Zuzana Pohanková z Lestari, Stanislav Lhota ze zoologické zahrady v Ústí nad Labem, Jakub Jirků z Masarykovy univerzity v Brně a Kateřina Holubová za Greenpeace ČR. Neprodejná brožura vyšla v nákladu 6000 kusů a zájemci o ni se mohou hlásit mj. na e-mailové adrese internet@halonoviny.cz.

Roman JANOUCH

Text byl převzat z webových stánek www.halnoviny.cz

Jsem poslankyně – díky vám, pro vás a s vámi.