„Řeší si svoje kšeftíky a hlídá, aby náhodou nesáhl někdo na úzkou skupinku nejbohatších. Ať vylezou z malostranských paláců a vyjedou se podívat mezi lidi. Možná se budou divit, jaký vztek, beznaděj a bídu uvidí,“ vzkazuje vládě europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná s tím, že v demonstracích budou pokračovat. Velmi rázně se vyjádřila i k zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Přečtěte si také, co řekla k projevu ukrajinského prezidenta Zelenského. Vrátila se i ke smutnému výročí vypálení Lidic. Zmínila i další místa a říká: „Nesmí docházet k přepisování dějin.“
V sobotu se v Praze konala demonstrace proti zdražování. Domníváte se, že vláda bude na podobné akce opravdu reagovat? Jaké jsou konkrétně požadavky demonstrantů, co by měla vláda udělat?
Demonstrace byla úspěšná. KSČM – jako jediná strana – v těchto demonstracích hodlá pokračovat, protože to, co se na občany valí, je katastrofální. A vláda se mezitím babrá ve svých kauzách. U jedné z hlavních koaličních stran se dokonce objevilo podezření, že část z úplatků v obrovské korupční aféře snad měla být použita na její činnost. Na občany pak kašle. A tím vlastně odpovídám i na druhou část otázky. Jestli vláda bude reagovat? Nebude. Tato pětikoaliční vláda tady totiž není pro lidi. Řeší si svoje kšeftíky a hlídá, aby náhodou nesáhl někdo na úzkou skupinku nejbohatších.
Jak jsem ale řekla. V demonstracích proti vládě budeme pokračovat. Reálně poklesl příjem 94 % zaměstnanců! Co už by mělo být více alarmující! Požadujeme vyšší platy. Zvýšení minimální mzdy na 20 tisíc Kč, 0% sazbu DPH u základního zboží, energii vyrobenou v českých elektrárnách dodávat našim občanům bez burzovních spekulantů.
Rakousko chce lidem pomoci řešit dopady inflace jednorázovou dávkou 500 euro pro dospělého, 250 euro pro dítě. Další pomoc pak bude směřovat například pro důchodce s nízkou penzí nebo nezaměstnané. Německá vláda se zase rozhodla navýšit minimální mzdu. Co na to říkáte a co v tomto kontextu vzkázat naší vládě?
V předvolební kampani nám tvrdili, jak nás dostanou na Západ, tak ať se teď předvedou. Bohužel naše vláda stále čeká, že snad nepříznivá situace sama odezní a bude pokračovat, jako by se nic nestalo. Celá Evropa svým občanům pomáhá, jen ta naše ne. A co jim vzkázat? Ať vylezou z malostranských paláců a vyjedou se podívat mezi lidi. Možná se budou divit, jaký vztek, beznaděj a bídu uvidí.
Nemalou část veřejnosti šokovalo, že europarlament odhlasoval zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory od roku 2035. Vy jste byla hlasování přítomna, hlasovala jste proti. Jaká byla atmosféra, překvapil vás výsledek?
Už od chvíle, kdy se začalo s Green Dealem, jsem upozorňovala, že směr, kterým se vydal, je slepá ulička. Místo skutečného boje za lepší životní prostředí EU vyhlásila hon na výrobce, majitele a uživatele aut. Už před časem, kdy ještě zájem o toto téma nebyl tak vysoký, jsem napsala komentář „Neberte nám auta“, kteří si čtenáři mohou přečíst i na webu Parlamentních listů. V něm jsem popsala, proč je špatně redukovat pozornost jen na auta se spalovacím motorem. Mimochodem Ursula von der Leyen – obrovská propagátorka Green Dealu – sama často létá tryskáčem, což je jeden z nejméně ekologických forem přepravy vůbec. Ještě spolu s tankery a nákladními loděmi – tedy tím, na čem chce dovážet Evropa zkapalněný plyn z Ameriky. Tak nevím, jedno vyvrací druhé, ale na závěr bude občan, jenž bude muset tyto šílenosti zaplatit.
Jaký to bude mít dopad na český automobilový průmysl?
Jak jsem uvedla ve svém vystoupení v Evropském parlamentu, které je dostupné jak na mém youtubovém, tak facebookovém kanálu, 8 % HDP České republiky je tvořeno právě automobilovým průmyslem. Za dopadem na průmysl musíme vidět dopady do jednotlivých lidských životů. Vrátím se na začátek rozhovoru. Stávající krize snížila příjmy 94 % pracujících. Krize automobilového průmyslu jejich situaci dále zhorší. Jen nechci odhadovat, kolika lidí se to skutečně dotkne. Jen pro připomenutí – žádná z automobilek u nás působících zde nemá kapacity pro vývoj. Tyto činnosti si drží ve svých mateřských zemích. Z nás mají jen levnou montovnu…
Zákaz prodeje se má týkat nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory, ale ne ojetých vozů. Co tohle rozhodnutí přinese? Nebude pak řada lidí jezdit auty do té doby, dokud budou mít šanci vůbec dostat technickou? Jak toto „souzní“ s ochranou životního prostředí?
Už nyní je náš vozový park jeden z nejstarších v Evropě s průměrným stářím 15,5 roku. Za námi už jsou snad jen Estonsko, Litva a Rumunsko. Ano, lidé se budou snažit tato auta tzv. dojet. Když lidé nemají na mladší ojetá auta, nebudou mít samozřejmě ani na ta nová, na elektrický pohon. Která jsou mimochodem navíc mnohem dražší. A to už ani nezmiňuji potřebnou infrastrukturu pro nabíjení. Ta je u nás zatím zcela nedostatečná. Ne každý má možnost si auto nabít u vlastního rodinného domu. Ze strany EU jde opět o nebezpečný hazard se sociální situací lidí, kteří si nebudou moci nové auto s alternativním pohonem dovolit.
Ukrajinský prezident Zelenskyj tento týden promluvil k českému Parlamentu. Mimo jiné uvedl, že Rusku nejde jen o Ukrajinu, ale o uchvácení celého území bývalého východního bloku. Sdílíte tento názor? A jak se stavět k jeho výzvě, aby byl Ukrajině udělen status kandidátské země EU?
Přiznám se, že mi českého Parlamentu bylo líto. Poslanci zleva doprava – od vládní pětikoalice, až po ANO a SPD – seděli jako malí žáčci a poslouchali kázání, školení a požadavky pana Zelenského. Zajímalo by mě, zdali by tak disciplinovaně poslouchali životní příběhy lidí, kteří se kvůli jejich politice dostali do existenčních problémů.
Jinak prezidentu Zelenskému patrně dochází, že mu ani představitelé Německa, Francie, Itále zřejmě nedodají žádné těžké zbraně, protože ani oni nemají zájem na prodlužování konfliktu, bude se muset patrně spoléhat jen na pomoc Spojených států. Proto se snaží lobbovat za své zájmy například v našem Parlamentu, kde se mu snad některé stávající poslance přesvědčit podaří.
Ano, status kandidátské země bude možná Ukrajině udělen, ale vnímám to jen jako politické gesto. Myslím, že už i ti největší eurohujeři si dnes uvědomují, že přijetí země, jako je Ukrajina, by velmi urychlilo poločas rozpadu EU.
Zelenskyj citoval to, co při okupaci v roce 1968 zaznělo z Československého rozhlasu a sice – Jsme s vámi, buďte s námi. Pronesl také slova Václava Havla, že „pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Jsou tato slova pro Čechy stále opravdovou symbolikou? Mají stále takovou sílu jako dřív?
Možná pan prezident chtěl u Čechů vzbudit další protiruské nálady připomenutím vstupu spojeneckých vojsk. Mohl také připomenout, že tehdejší generální tajemník Brežněv se narodil na Ukrajině… Někdy si všimněte, že když na někoho míříte ukazováčkem, tak další tři prsty pod ním ukazují na vás. Říká se, že první obětí války je pravda. Mě samozřejmě konflikt na Ukrajině netěší. Chci aby obě strany ukončily boje a zasedly k jednacímu stolu. Než se zabývat výroky z minulosti, měli bychom si možná aktuálně definovat naše národní zájmy v této nově nastolené situaci. A vytvářet si tak pozici v nově se transformující Evropě. Abychom se pak nedivili, že jsme zůstali s prosazováním svých požadavků sami. Stále musíme hledat blízké partnery. Pokud to nedokážeme, budeme na konci žebříčku významných států. A opět by to negativně dopadlo na bedra našich občanů.
Když odbočíme, před pár dny jsme si připomněli velmi smutné výročí a sice 80. let od vypálení Lidic. Uctili podle vás naši politici tento historický okamžik dostatečně?
Je potřeba si toto výročí a nejen to, ale celé období II. světové války, připomínat. I když se jedná o smutné výročí, pamětníků ubývá a je na nás na tyto oběti nezapomenout. Pro nás jsou Lidice, Ležáky, Javoříčko, Ploština, Vařákovy Paseky a další místa připomenutím odboje našeho národa vůči německým okupantům. A nesmí docházet k přepisování dějin. Připomínám, že jsem byla jediná z českých poslanců a poslankyň, která v europarlamentu hlasovala proti přepisování dějin.
Na našem osvobození měla největší podíl Rudá armáda. Na to by dnes někteří politici chtěli zapomenout. Tak, jak jsou zmíněná místa u nás připomínána s pietou, na území Ukrajiny bylo takto zničeno a vypáleno za II. světové války přes 600 vesnic. Mimochodem i němečtí nacisti byli zděšeni brutalitou banderovců. Tedy vyznavačů S. Bandery, který je dnes na Ukrajině všemožně rehabilitován. A byla to rovněž Rudá armáda, která měla zásadní podíl na porážce nacistů i na Ukrajině. O to víc mě mrzí, že dnes stojí tyto národy proti sobě. Politici si musí uvědomit svou odpovědnost za svá vystoupení. A srovnáváním tehdejší doby a současného konfliktu k nalezení společného řešení nevede.