Se vstupem Chorvatska do Schengenského prostoru a eurozóny vyvstává otázka, kdy Česko také přijme euro a proč nás Chorvatsko o tolik předběhlo. K tomuto tématu se pro nás exkluzivně vyjádřila europoslankyně a šéfka strany KSČM Kateřina Konečná.
4. května 2004 se při vstupu do EU Česká republika zavázala k dlouhodobému cíli přijetí jednotné evropské měny, eura. O téměř 19 let později stále platíme korunou a ke splnění Maastrichtských kritérií, jež jsou pro vstup do eurozóny zásadní, máme čím dál tím více daleko. Zeptali jsme se proto na názor Kateřiny Konečné, jak moc jsme na tento krok připravení.
„S aktuální výší inflace na plnění maastrichtských kritérií nemůže ČR ani pomýšlet. Každopádně v tuto chvíli nejsem přesvědčena o tom, že bychom vůbec o vstup do eurozóny měli vůbec usilovat. Zároveň, pokud by mělo dojít k přijetí eura, budu bojovat za to, aby to bylo na základě referenda. Nechť si o takto zásadním kroku rozhodnou občané,“ odpověděla na otázku, co brání ČR splnění Maastrichtských kritérií. Nastínila tím také rozkol ve společnosti o tom, zda vlastně stojíme o to euro přijmout, na kterém se neshodne jak mnoho politiků, tak ekonomů.
Dle vyhodnocení ministerstva financí o plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou pro rok 2022 však kromě vysoké míry inflace však Česká republika nesplňuje a v nejbližší době ani splňovat nebude žádné ze čtyř stanovených kritérií. Jejich splnění je ovšem podstatné především z důvodu sladění ekonomického cyklu ČR s ostatními členskými státy.
Zatímco u nás bude přijetí eura ještě značnou chvíli trvat Chorvatsku se tento krok podařil již se začátkem letošního roku, tedy po deseti letech od vstupu do EU. Zeptali jsme se tedy čím to podle názoru Konečné je a co stojí za tím, že se to Chorvatsku podařilo tak rychle.
„Jak už jsem předeslala v předchozí otázce. Nemyslím si, že bychom se měli dívat na ostatní země, které to „zvládly“ dříve. Mít vlastní měnu přináší jak svá pozitiva, tak svá negativa. Podle mého soudu převažují pozitiva nad tím zachovat českou korunu. Ostatně v Chorvatsku sice euro přijali, ale radost z tohoto kroku ihned zchladilo nevídané zdražení,“ odpověděla pro DenikVektor.cz a poukázala na možné nevýhody, které přináší přijetí eura. „Zásadním kladem zachování koruny, který podle mě předčí všechny plusy, jež by s sebou neslo přijetí eura, je určitá míra suverenity a svébytnosti v rozhodování o ekonomických otázkách,“ upozornila na možnost tlumení ekonomických výkyvů pomocí změny měnového kurzu jako jednoho ze stabilizačních makroekonomických nástrojů, které je pro českou ekonomiku rozhodně výhodou. K tématu negativ spojených s ponecháním koruny se nicméně europoslankyně nevyjádřila.
Některé členské státy EU využívají možnost trvalé výjimky z podmínky přijetí společné měny, patří mezi ně Dánsko nebo před vystoupením z EU Velká Británie. Vznesli jsme proto dotaz, zda to europoslankyně vidí jako možný krok i pro Českou republiku „Myslím, že možné to je, jen současná Fialova vláda chce více Bruselu, více Unie. Takže nepředpokládám, že by podobnou výjimku chtěla vůbec vyjednávat. Nevyjednali ani výjimku pro výrobu aut se spalovacím motorem, a to se bili v prsa, jak to zajistí,“ prozradila nám svůj názor na ponechání koruny dlouhodobě.