Kateřina Konečná /KSČM/ zná Moravskoslezský kraj jako své boty. Není divu. Ve sněmovně právě tento region reprezentuje. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz kritizovala současnou politiku vlády. Stejně tak se pustila do privatizace OKD, kterou posvětil Bohuslav Sobotka jako tehdejší ministr financí. Konečná se diví, že dovolil, aby stát předal do soukromých rukou nerostné bohatství.
EZ: Myslíte si, že státní subvence pro horníky v řádu stamilionů výměnou za prodloužení provozu dolu Paskov je smysluplná?
Rozhodně nelze říct, že by to bylo systémové řešení a dlouhodobéřešení pro Moravskoslezský kraj. Jakákoliv jednorázová subvence nikdy v historii nevedla k dlouhodobým cílům. Na druhou stranu pro momentální řešení sociálně – ekonomické situace obyvatel regionu to může dočasně způsobit uklidnění.
EZ: Má vůbec stát poskytovat subvence soukromým firmám, které se ocitly v ekonomických problémech a nevytvořily pro takové situace dostatečné rezervy?
Vzhledem k tomu, že dodnes nevíme, jak byla nastavena smlouvamezi státem a v tomto případě novými vlastníky OKD, lze jen těžko odpovědět. V principu by každá smlouva o prodeji státního majetku měla obsahovat záruky a také vytvoření finančních rezerv pro dobu, kdy jsou potřeba. V ideálním případě by stát měl mít také kontrolu nad těmito prostředky. To, že se bývalé vlády nezajímají o to, jaká je situace u jednoho z největších zaměstnavatelů našeho kraje, a dokonce jen nečinně přihlížely vyvádění zisku tu na burzu, tu do daňových rájů, je chybou, za kterou nyní platíme všichni.
EZ: Nebylo by lepším řešením podobné firmy vyvlastnit, respektive státní subvenci vyměnit za akcie firmy?
Samozřejmě řešení situace je mnoho. Nicméně není možné připustit, že si soukromá firma odvede miliardy z firmy, její ředitelé a členové představenstva si vyplácejí statisícové odměny měsíčně a když přijde krize, stát bez jakéhokoliv postihu těchto lidí převezme firmu zpátky. Nicméně pokud se stát i nadále rozhodne, že je pro něj hornictví strategickým průmyslovým odvětvím, není možné nechat de facto zlikvidovat nerostné bohatství nás všech nečinností státu.
EZ: V poslední době se do hledáčku některých médií dostalo téma privatizace zbytkového podílu OKD, která měla být údajně nevýhodná pro stát a odpovědnost za ní nese prý i tehdejší ministr financí Sobotka. Jaký je Váš názor na privatizaci OKD? Mělo k ní dojít?
Nemělo, právě proto, že se jednalo de facto o privatizaci, která je spojena se strategickými surovinami státu a majetkem nás všech. Nikdy jsem nepochopila, proč si stát neumí uchovat alespoň kontrolu nad svým nerostným bohatstvím, když už se předchozích letech rozhodl prodat vše ostatní. Bohužel k těmto rozhodnutím došlo, a přestože jsme upozorňovali na rizika, tehdy je nikdo nechtěl slyšet, ani Bohuslav Sobotka.
EZ: Kandidujete do europarlamentu jako lídr KSČM. Plánujete téma zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji zařadit do svého volebního programu? Pokud ano, jak byste se chtěla zasadit v Bruselu o změnu?
Máme v programu téma zaměstnanosti a podporu zaměstnanosti pro celou Českou republiku. Samozřejmě v regionech jako je Moravskoslezský či Ústecký kraj, kde je situace s počtem nezaměstnaných lidí kritická, bychom měli začít přednostně. Neopominutelnou oblastí v boji proti nezaměstnanosti je ekonomika, která potřebuje restrukturalizovat směrem k udržitelné ekonomice, zejména zásadním omezením plýtvání a zaváděním nových technologií, šetrných vůči životnímu prostředí. Cílem je inovační, konkurenceschopná, ekologická ekonomika. Ta by měla zajistit pracovní místa dlouhodobá a stabilní.
EZ: Moravskoslezský kraj je znám právě hornictvím. Má ale toto odvětví v současnosti na českém území smysl, když NWR mluví o klesající rentabilitě? Dělá vláda dost pro nalákání nových investorů do kraje, kteří by vytvořili nová pracovní místa pro propuštěné horníky, a pro jejich rekvalifikaci?
O tom, zda je hornictví strategické pro ČR, nesmí rozhodovat soukromí vlastníci, kteří teď zrovna nevydělávají tak, jak byli zvyklí, ale stát. Ten by si měl ujasnit své priority i potřeby a například i v souvislosti s energetickou a surovinovou politikou státu rozhodnout, jak to v této oblasti bude vypadat v následujících desetiletích. To, co je velkým problémem pro celou Českou republiku, je především to, že žádná z předchozích vlád neschválila téměř žádný koncepční, dlouhodobý dokument, který by se například zabýval pro ČR strategickým průmyslem, či koncepcí nakládání s nerostným bohatstvím. Pokud chceme objektivně zjistit, jaké potřeby náš stát má, není to možné dělat jen rozhodnutím politiků, ale také expertů. To se neděje, a proto zatím všechna rozhodnutí byla krátkodobá a například pro řešení situace v Moravskoslezském kraji málo účinná. Ráda bych také dodala, že snad jen díky činnosti kraje, který se opravdu snaží vytvářet a podporovat nová pracovní místa v regionu, dnes není situace ještě horší.