Co trápí lidi, za kterými jezdí na besedy po celé republice? A co říkají mladí, kteří za ní přijdou? I o tom hovoří europoslankyně, předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Zmiňuje valorizaci důchodů, otázku zavedení eura i vznik uskupení STAČILO!. V souvislosti s nedávnou střelbou na FF UK nešetří ministra Rakušana (STAN) ani ministra Jurečku (KDU-ČSL). „Asi už i v Německu přetéká pohár trpělivosti s tamní vládou. A nastal čas říci, že ‚král je nahý‘ – rozumějte ‚Green Deal je drahý‘,“ říká Konečná k aktuální situaci v Německu.
Paní poslankyně, na svých sociálních sítích zveřejňujete informace o setkáváních s lidmi doslova po celé republice. Aktuálně, na co se tito lidé nejvíc ptají? Co je teď, začátkem roku, zajímá, trápí?
Otázky jsou různé. Rozdělila bych je asi do tří takových okruhů.
První je nejsmutnější – lidé vyprávějí neskutečné životní příběhy. Od lidí, kteří pracují, ale přesto nemohou dětem dopřát třeba školní výlety, přes například občany po úrazech, kteří dostali třeba jen částečný důchod, až po seniory, kteří mají problém poplatit ze svého důchodu byť jen základní potřeby. Co mě trochu překvapuje, je vždy skupinka mladších lidí, kteří přijdou na debatu a většinou čekají do konce, aby mi pak v úzkém kruhu řekli, že se vlastně cítí být podvedeni – většinou hlavně školou, kde jim vtloukali do hlavy, jak je čeká báječná budoucnost. Dneska nedosáhnou na bydlení, lidé s vysokoškolským titulem dělají ve skladech apod. Není jich na besedách mnoho, ale překvapuje mě to už jen z toho důvodu, že generace lidí kolem 25-30 let obvykle komunikuje spíše přes sociální sítě, než že by chodili na veřejné besedy… Každopádně přála bych si vždy, aby u těchto lidských osudů stál někdo z pětidemolice. Jejich arogance by ovšem stejně měla odpověď – že si za to všichni tito lidé mohou sami a ať si jdou pro dávky.
Druhá skupina lidí se pak ptá, jak je možné, že se ostatní subjekty nehrnou do spolupráce proti vládě. Oprávněně jsou naštvaní na ty, kteří to, ze zástupných či zištných důvodů, odmítají.
A třetí skupina dotazů přítomných směřuje k různým událostem a návrhům řešení, které já nebo uskupení STAČILO! máme. Pravidelně zaznívá otázka míru, dvojího metru médií, dění v Evropském parlamentu a záležitosti týkající se sociální oblasti.
A na vznik koalice STAČILO!, jak lidé reagují?
Pozitivně. Kvitují zejména to, že jsme o práci na spojení sil jen nekecali, ale skutečně něco udělali pro to, aby opět nepropadlo obrovské množství hlasů.
Na besedách jsou naplněné sály. Lidé se zajímají o podrobnější informace k našemu programu. Nejsou to anonymní profily na sociálních sítích. Jsou to reální lidé, kteří chtějí žít své životy podle vlastních představ. A uskupení STAČILO! jim dává odpověď na jejich otázky.
Pomalu na nás začínají dopadat věci spojené s tzv. úsporným balíčkem. Jak to lidé v ČR zvládnou?
Přála bych lidem, aby to zvládli všichni vlastními silami. Bohužel je již nyní spousta těch, kteří, i když pracují, nejsou schopni bez sociálních dávek zajistit fungování svých domácností. Zvýšené náklady pocítí všichni. Je samozřejmě rozdíl, s jakými příjmy musí daný člověk vyjít. V roce 2022 byla inflace 15,1 %, za rok 2023 je zveřejněna 10,7 %. Reálna kupní síla stále klesá.
Nesdílím optimismus bankéřů ve vysílání České televize, že by se lidé měli přestat bát budoucnosti a opět začít více utrácet. Anebo si dokonce půjčovat, za mnohem vyšší úroky. Očekávám také dopady na OSVČ, kterým se zvýšily odvody. Asociální Fialovu politiku také pocítí rodiny s malými dětmi, když jim bylo zrušeno školkovné. A těm, kdo si šetří na stavebním spoření, bude také snížen příspěvek o tisícovku.
Ústavní soud v Brně projednal ve středu stížnost 71 poslanců hnutí ANO na zpomalení valorizace důchodů. Verdikt odročil na neurčito. Vy jste na toto téma diskutovala s poslancem Zdechovským na Primě. Co byste v tomto směru vládě vzkázala?
Vzkázala bych to, že důchodci si svými odvody v době své aktivní práce na své důchody vydělali. A teď mají legitimní očekávání na důstojný příjem ve stáří. Argumenty, že mají lidovci obavu ze zadlužení svých vnuků, také neberu. Pokud naši zemi, její občany s dětmi a vnoučaty nechtějí zadlužovat, ať škrtnou nesmyslný nákup amerických stíhaček F-35, které nejenže budou stát stovky miliard, ale podle mnohých odborníků jsou pro obranu ČR naprosto zbytné.
Copak někdo po převratu v roce 89 předpokládal, že tady dnes bude vládnout pětikoaliční slepenec? Že tady někdo rozdá státní majetek v řádu stovek miliard v privatizacích? A že zisky z těchto podniků budou každoročně v řádu stovek miliard odcházet do zahraničí, místo toho, aby byly použity na rozvoj naší země? A to už ani nechci zmiňovat církevní restituce.
Vraťme se ještě k novoročnímu projevu prezidenta republiky. Ten, pro mnohé možná překvapivě, znovu otevřel téma zavedení eura. Co by to pro ČR znamenalo? A o jakém kurzu se případně bavit?
Euro není řešením pro ekonomiky, jako je ta naše. Vedlo by to jen k vnitřní devalvaci a k nízkým mzdám. A argumenty, že firmy by euro uvítaly… Nic jim nebrání euro využívat. Stejně jako se v mezinárodním obchodu platí i jinými měnami. A ani argument, že země platící eurem mají nízkou inflaci, nepadá na váhu. Estonsko má zavedené euro, ale inflaci na úrovni 25 %. To asi většina lidí opravdu nechce!
Policie tento týden v rámci tiskové konference vysvětlovala postup při útoku střelce na Filozofické fakultě UK. Byly otázky, podle vás, v rámci možností dostatečně zodpovězeny? Z některých míst hned po tragédii zaznívaly určité pochybnosti…
Je to obrovská tragédie a opět za sebe i za KSČM vyjadřuji upřímnou soustrast pozůstalým, kteří přišli o své blízké nebo byl někdo z jejich rodiny při tomto incidentu zraněn nebo jinak postižen.
Musím říct, že pochybnosti slyším stále z více stran. Dokonce sama Filozofická fakulta UK prohlásila, že komunikace s policií nebyla ideální. Každopádně za naprosto šílený považuji přístup pana ministra Rakušana, který de facto zakázal o čemkoli pochybovat. Bylo by podle mého názoru naprosto namístě vyložit všechny karty na stůl a nemlžit, jak to dělá Rakušan. Ne proto, abychom primárně někoho kárali, ale abychom se poučili! Je totiž evidentní, jak ukazuje i případ zraněné dcery jednoho z opozičních poslanců, že tzv. „bílých míst“ je v celém případu více než dost.
A co říci na to, co se odehrálo kolem ministra Jurečky a večírku v den oné tragédie? Byla by namístě jeho rezignace, nebo ne? A jak by se k tomu měl postavit premiér?
Dovolte mi na to reagovat ze dvou hledisek. Jedno je z pohledu lidí, kterých se tato tragédie osobně dotýká. Ti musí být z chování ministra Jurečky a z jeho dvoutýdenního kličkování zděšeni. Že může být ve veřejné funkci někdo s tak nízkým prahem citlivosti pro takovou tragédii.
No a z druhého pohledu to, jak KDU-ČSL svého člověka za toto pochybení podržela, vypovídá hodně o celkovém nastavení křesťanských politiků, kteří mají obavu rozhoupat křehkou pětikoaliční bárku. Tím, že by odvolali svého předsedu z pozice ministra, by jasně deklarovali, za jakými principy stojí. Jenže to neudělali a dali tak společnosti najevo, že jim na voličích a na občanech až tak nezáleží a jsou schopni bránit svá teplá místečka až do posledního dechu. Hodnoty nehodnoty, morálka nemorálka.
Když odbočíme… Jak vidíte kauzu kolem hokejového brankáře Hudáčka, s nímž klub v Kladně rozvázal spolupráci v reakci na kritiku od Dominika Haška i některých fanoušků, ohledně předchozího angažmá Hudáčka v KHL? Připomeňme, že Hudáček následně získal angažmá ve Frankfurtu…
Já myslela, že brankář se hodnotí podle toho, jestli umí chytat. Vybraní politici za podpory médií tady ale rozjeli tak masové kádrování, že se děsím zeptat uzenáře na jeho názory, abych náhodou nekoupila ideologicky závadný salám. Jen aby i média nepocítila svoji medicínu – vždyť už nyní „díky“ jejich aktivistické politice dochází každoročně k poklesu jejich důvěry.
Každopádně vzkazuji všem, kteří mají na různé události vlastní názor, že mají mou plnou podporu. A velmi si jich vážím – zvláště těch, kteří navzdory honu, který se na ně uskuteční, se tento názor nebojí říct nahlas. Navzdory všem Pekarovým, Rakušanům, Fialům nebo mediální úderce!
Na svém FB sdílíte informaci o tom, co se v těchto dnech odehrává v Německu – rozsáhlé protesty především od zemědělců. Co k tomu říci?
No, chvíli to redaktorům veřejnoprávních i soukromých médií trvalo, než asi dostali noty, jaký postoj k tomu zaujmou. Asi už i v Německu přetéká pohár trpělivosti s tamní vládou. A nastal čas říci, že „král je nahý“ – rozumějte „Green Deal je drahý“. Alternativní zdroje jsou nejisté, chybí nám lidé do dělnických profesí, zavírají se tradiční firmy a stěhují se za levnější pracovní silou.
Pak, když vládě docházejí argumenty, svede se to z vládního pohledu špatné na „temné proruské síly“. Místo toho, aby si uvědomili své chyby.
A tomu, aby se lidé sjednotili a řekli i této naší vládě – STAČILO! – se nyní věnujeme. Věříme, že nám lidé rozumějíí a že nás podpoří svými hlasy v nadcházejících volbách.