Určitě to znáte také, jdete po ulici a zastavují vás zástupci spousty různých dobročinných organizací. Ne vždy ale, pokud se rozhodnete přispět na dobrou věc, peníze dorazí tam, kam by měly. Dnes totiž existuje takových organizací bezpočet a průměrný občan nemá šanci se vyznat v tom, které jsou skutečně ty, jež pomáhají, a které se na dobrotě spoluobčanů pouze přiživují. Dokazuje to i poslední případ, kdy skupina cizinců vybírala peníze pro neslyšící. Peníze však končily v kapsách podvodníků. Tuto skupinu před několika dny potkal v Praze na Václavském náměstí také můj známý, který běžel na vlak. Sám říkal, že kdyby nespěchal, určitě by nějaký příspěvek poskytnul. Myslím, že přiživovat se na lidech s hendikepem je neetické, ba dokonce nechutné. Nehledě na to, že se dopouští nezákonné činnosti. Tito lidé musí mít opravdu silné žaludky, když něco podobného dokážou. Zároveň jsem toho názoru, že základní péči pro tyto lidi by měl zajišťovat stát a dobročinné organizace by měly plnit roli pouze doplňkovou. Bohužel dnes často různé sbírky suplují například povinnosti zdravotních pojišťoven. To je nejen nesystémové, ale také nepochopitelné. Pokud existuje tolik zdravotních pojišťoven, z nichž každá má svůj aparát úředníků, svoje budovy a štědře placené manažery, mělo by být v jejich rozpočtu dost peněz pro ty, kteří je potřebují – tedy pro nemocné.
Made with love by Kateřina Konečná © 2018
Výhradní odpovědnost nese poslanec, který tuto politickou a informační činnost financuje. Evropský parlament nenese odpovědnost za využití uvedených informací.