Přestane se v České republice stavět?

Vláda 3. září odsouhlasila novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Chtělo by se říci konečně, neboť o tom, že Česká republika má problém v souladu českého zákona s evropskou legislativou, se mluví již několik let a předchozí vlády s tím nic nedělaly. Jenže jaký je výsledek dlouhé úmorné diskuse o tom, jak má novela zákona vypadat? Nelze než konstatovat, že tristní. Vláda předložila novelu, o které tvrdí, že přesně takto to dostala nadiktováno z Bruselu pod pohrůžkou zastavení čerpání evropských fondů a vysokých pokut. Ministr dokonce v souvislosti s jednáním s Evropskou komisí použil expresivní výraz o nabité zbrani u (své) hlavy. Těžko posoudit, zda je to pravda, protože vláda ani Evropská komise nechtějí zatím odtajnit komunikaci o sladění českého zákona s evropským právem. Není tak jasné, zda požadavky DG ENVI skutečně vyplývají z evropské legislativy anebo jsou výmyslem několika úředníků Evropské komise omámených ekologickými nevládními organizacemi. Mezi právní veřejností existují velké pochybnosti o tom, jakým způsobem se nově implementují některá ustanovení evropské legislativy. Zoufalé je, že podle zpráv z vlády si evropští byrokraté vyhradili, že návrh zákona nesmí být nijak měněn v parlamentu, to je odsouzení českých zákonodárců do pouhých loutek. Proto doufám, že poslanci a senátoři se návrhem zákona budou důkladně zabývat a nestanou se pouze poslušnými kývači evropských byrokratů, neboť můžeme mít sice zákon podle představ DG ENVI a ekologických organizací, ale vzývané čerpání evropských fondů zůstane jen na papíře. Navrhované zkomplikování procesu povolení staveb a výrazné rozšíření prostoru pro obstrukce správních řízení totiž velmi pravděpodobně povede k situaci, kdy naše země vyčerpá finanční prostředky pouze na dřevěné posedy pro ekologické aktivisty a nikoli na infrastrukturní stavby, jako jsou
obchvaty měst nebo kanalizace, na které všichni čekáme.