Když předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ohlásil investiční balíček 315 mld. EUR, byla jsem od začátku ostražitá. Člověk nemusí detailně znát rozpočty evropských zemí, aby věděl, že všechny rozpočty zoufale hledají finanční prostředky, kde se dá. Proto jsem byla i zvědavá, kde předseda Evropské komise prostředky najde. Celkem brzy se ukázalo, že nejde o nějaké nové prostředky, které by předseda Juncker našel, ale jen o to, že se některé prostředky z rozpočtu Evropské unie přesunou do momentálně marketingově dobře znějícího názvu, přidají se nějaké bankovní záruky a vynásobí se to multiplikačním efektem soukromých investic patnácti. Takže se bavíme o tom, že reálné prostředky v celém projektu budou maximálně 21 mld. EUR na celou Evropskou unii (a to se ještě očekává, že něco z těchto peněz dají národní vlády). V některých momentech to připomíná čarodějnictví finančních institucí, které vedlo ke kolapsu bank v letech 2008 – 2009. Ovšem čarodějnictví předsedy Junckera není konec. Když začal hledat prostředky v rozpočtu Evropské unie, tak se nesoustředil na balast, který v rozpočtu je – jako jsou provozní náklady Evropské komise, financování nesmyslných projektů z fondů EU, pomoc ukrajinským oligarchům nebo sebepropagace Evropské komise. Ovšem chce sáhnout na peníze určené na výzkum na univerzitách a ve výzkumných centrech, kde chce sebrat 2,7 mld. EUR. Přitom všichni bychom měli vědět, že právě výzkum je budoucností ekonomického růstu. Sebráním peněz z výzkumu se jen Evropská unie obrazně řečeno „střelí do nohy“. Bylo by dobré, kdyby Jean-Claude Juncker ve svých čarodějnických schopnostech dosahoval úrovně Harryho Pottera, jenže zatím spíše připomíná čaroděje druhé kategorie, který všechno pokazí. Proto podporuji otevřený dopis Asociace evropských univerzit Jeanu-Claudu Junckerovi z minulého týdne, který proti omezení finančních prostředků protestuje. Jestli myslíme vážně úmysl najít další prostředky na investice, tak bychom měli pozornost soustředit jinam – utíkají nám peníze do daňových rájů – o tom, jak tyto prostředky dostat do evropských rozpočtů, jsme zatím od předsedy Evropské komise neslyšeli nic. A potom je třeba zvýšit daňovou solidaritu. Pak se najdou peníze na investice, ze kterých budou mít prospěch všichni – i ti, kteří dnes ulívají peníze do daňových rájů.
Made with love by Kateřina Konečná © 2018
Výhradní odpovědnost nese poslanec, který tuto politickou a informační činnost financuje. Evropský parlament nenese odpovědnost za využití uvedených informací.