Jak už je u smlouvy TTIP zvykem, dozvídáme se informace díky nejrůznějším únikům, a nikoli od Evropské komise, která ji vyjednává. Stejně tak nás praxe naučila, že takřka jakákoliv nová informace o smlouvě je špatná. Další únik části smlouvy zvedl ze židle mnoho odborníků a občanských iniciativ a myslím, že by měl být varovným signálem pro všechny.
Součástí smlouvy je i sekce o tzv. regulatorní spolupráci. Tato část je nejčastěji trnem v oku veřejnosti, protože ohrožuje zavedené standardy EU, které jsou na mnohonásobně vyšší úrovni, než je tomu v USA. V podstatě to znamená, že umožníme americkým firmám dovážet zboží, o kterém jasně víme, že je horší kvality. Novinkou odhalenou únikem však je návrh tzv. regulační výměny.
Regulační výměna
Zavedení regulační výměny by znamenalo, že pokud by smlouva vešla v platnost, omezila by se pravomoc států přijímat zákony, které by poškodily ekonomické zájmy velkých firem. Ekonomický zájem firem tak bude stát de facto nad zákonem a omezí pravomoci 78 států (50 států USA + 28 států EU), kterých se smlouva bude týkat. Parlamentní demokracie, jak jsme ji znali, bude minulostí. Rozhodovat o tom, zda je nějaký zákon v rozporu s ekonomickými zájmy, budou evropští a američtí technokraté. Komise a americké orgány budou moci tlačit na členské státy a kontrolovat projednávanou legislativu na národní úrovni. Poslanci z národních parlamentů budou omezeni ve svobodě navrhovat zákony a budou se muset orientovat ve zcela novém labyrintu nepřekročitelných hranic.
Byznys nade vše
Člen Centra pro mezinárodní environmentální právo David Azoulay se domnívá, že schválení daného návrhu by ohrozilo i legislativu existující. Zákony schválené ve veřejném zájmu by musely být přezkoumány a případně zrušeny, pokud by neodpovídaly obchodním zájmům.
To je zcela nepřijatelné. Nemůžeme jít na ruku nadnárodním korporacím a rušit zákony, o kterých víme, že činí naši potravu zdravější a vzduch dýchatelnější. Evropská komise a USA přímo ohrožují demokratické hodnoty naší společnosti, a tomu nelze nečinně přihlížet. Doufám, že si to uvědomí i ti, co tuto smlouvu slepě podporují a stále odmítají vidět rizika, která s sebou smlouva přináší.
Stejně nepřijatelné je, jakým způsobem se informace o smlouvě TTIP dostávají na světlo, z oné tmavé komory, kterou si europoslanci musí zamluvit, aby směli, za dosti ztížených podmínek, do smlouvy nahlédnout.
Před více jak půl rokem slíbila komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová větší míru transparentnosti ve věcech spojených s vyjednáváním smlouvy, avšak realita je jiná. Občanská iniciativa Corporate Europe Observatory vytýká Komisi primárně pět věcí:
- Skutečně zásadní texty TTIP jsou veřejnosti skryty;
- pozice EU k několika citlivým bodům smlouvy je stále tajná;
- přístup členských států k nejdůležitějším částem smlouvy je omezený;
- přístup poslanců Evropského parlamentu k nejdůležitějším částem smlouvy je omezený;
- EU stále zatajuje své kontakty na lobbisty z byznysu v rámci vytváření obchodní politiky.
Netransparentní Komise
Může nás už nebavit o tom psát nebo číst a na Komisi reagovat, ale způsob, jakým je vyjednávána smlouva TTIP, je netransparentní. Uniklé dokumenty ukazují, že Komise nesplnila, co občanům EU slíbila. Ještě ani pořádně nevíme, co nám může smlouva dát, a už víme o spoustě věcí, které nám může vzít. Buďme obezřetní, protože, ač to tak občas možná nevypadá, máme hodně co ztratit.