Pane předsedající, když jsem po skončení trialogu přemýšlela, jak o finálním dokumentu, který ležel přede mnou, hlasovat, ovládl mne obrovský pocit beznaděje a smutku. Všichni dnes víme, že podpora biopaliv první generace byl mimořádně velký průšvih, že se Evropská unie šeredně zmýlila a při konstrukci původní směrnice přehlédla několik zásadních faktorů, což se nemalou měrou promítlo do dalšího poškození krajiny a životního prostředí, snížení potravinové soběstačnosti a růstu cen potravin.
Jako stínová zpravodajka jsem k připravované změně přistupovala s nadějí a velkým očekáváním, stal se však opak. Prvním alarmujícím náznakem toho, že něco není úplně v pořádku, byl neutichající tlak, který byl na nás denně vyvíjen ze strany evropského lobbingu, který více než životní prostředí zajímalo zrovna to, která surovina či palivo bude jak podporována a kam se bude započítávat. Přesto jsme díky skvělé práci pana zpravodaje a práci Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vstoupili do závěrečného vyjednávání s Radou a Komisí s velmi silným dokumentem. To, co z něj však nakonec vzešlo, není nic jiného než velká porážka jak pro Evropský parlament, tak hlavně pro životní prostředí. Podvolili jsme se tlaku Rady a především členských států a rezignovali na vše podstatné, co měla nová úprava reprezentovat. Přišli jsme o šestiprocentní hranici na biopaliva první generace, což bylo na začátku maximum. Nedokázali jsme zajistit dostatečnou podporu pro biopaliva druhé a třetí generace tím, že jsme připustili, že jejich podíl nebude závazný. Evropský parlament do současného znění prostě nedokázal prosadit téměř vůbec nic z toho, co si ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin původně odhlasoval. Výsledný text je pak v podstatě jen mírně vylepšenou verzí původního návrhu z roku 2009.
Lze s čistým svědomím říci, že po téměř pěti letech vyjednávání jsme ničeho podstatného nedosáhli. Z toho důvodu bych zde ráda uvedla, že skupina GUE/NGL se nemíní jakkoliv podílet na této šarádě, která v jádru znamená zakonzervování současného stavu, který se jen velmi honosně maskuje jako obrovská změna.
Dámy a pánové, drancování našich krajin bude nadále pokračovat, současní výrobci na tom budou stále značně profitovat a my jsme tomu nedokázali zabránit.