Když jsem si přečetla text Davida Camerona, musím konstatovat, že tam je mnohé, s čím lze souhlasit a dokument nelze paušálně odmítnout. Ovšem dost mi vadí, že si jedna členská země takto vyskakuje, strhává na sebe pozornost a vydírá, pokud nebude po jejím, tak odejde. České republice se také mnohé nelíbí a je přehlasována mnohem častěji než Velká Británie. Není nikdo jiný v celé EU, který si vymohl takové množství výjimek jako Velká Británie. A proto se mi nelíbí nastolení evropské agendy jednou zemí. Jestli se má debatovat o budoucím uspořádání EU, měly by mít i ostatní členské země právo nadnést svá témata, která chtějí řešit.
Nyní k samotnému textu. Jako první výzvu označil Cameron potřebu, aby státy, které nejsou v eurozóně, nebyly znevýhodněny vůči členům eurozóny (rozhodováním či jinak), a aby si eurozóna platila své dluhy, které si udělala, a nechtěla to po ostatních. Tady nelze, než souhlasit a česká vláda by to měla podpořit. Opravdu eurozóna není totéž, co Evropská unie. Jako druhou výzvu označil Cameron lepší evropskou konkurenceschopnost. To je jistě důležitá výzva a musíme najít řešení, aby nám průmysl neutíkal z Evropy, ale konkurenceschopnost nemůže jít na úkor lidí. Nemůže znamenat, že Evropská unie podepíše obchodní smlouvu TTIP, která zhorší kvalitu potravin, zhorší sociální postavení zaměstnanců a vystaví členské státy možnosti arbitráží, pokud budou uskutečňovat svou politiku bez ohledu na zájmy nadnárodních korporací.
Jako třetí výzvu Cameron vidí zvětšující se propast mezi občany a evropskými institucemi. Tady nelze, než souhlasit. Jedno z řešení může být posílení role národních parlamentů a jejich větší vtažení do dění v Evropské unii. Pochybuji, že to bude stačit. Dále Cameron požaduje takové typické výjimky, kterých si Británie již vymohla hodně – takové extra vuřty. To myslím požadavek, aby se na Velkou Británii nevztahovala věta o potřebě vytvářet stále těsnější unii (tady bych spíše uvítala evropskou debatu, co to v dnešní době znamená) nebo požadavek, aby se na Británii de facto nevztahovala Charta lidských práv EU, to si britští zaměstnanci, myslím, nezaslouží. Jako čtvrté téma označil Cameron zneužívání volného pohybu uvnitř EU. Nás by se požadavek na omezení volného pohybu osob týkat neměl, neboť je formulován do budoucna. A faktem je, že po našem vstupu Německo a další státy omezení zaměstnávání přijaly, takže to v EU není nic nového. Je to nefér a nemělo by se to dít. Ti, co odešli pracovat do Velké Británie, pomohli místní ekonomice, odváděli daně včetně sociálního pojištění. Je to od Camerona ryzí pravicový populismus. Případné zneužívání lze řešit v rámci Velké Británie a ne návrhy, které jsou zase extra vuřty pro Británii. Je třeba vidět, že debata o budoucnosti členství Velké Británie v Evropské unii bude dominovat Evropské unii celý příští rok a vyvrcholí britským referendem. Bude to hodně zásadní, protože Velká Británie je druhou největší ekonomikou EU a výrazně se podílí na podobě Evropské unie. V případě jejího odchodu by se výrazně změnily mocenské poměry uvnitř EU a byla by to trochu jiná Evropská unie – méně neoliberalismu, ale s větší dominancí Německa. Uvidíme, jak si povede česká vláda v následujících měsících v diskusi. Zda si vytvoří vlastní názor opřený o zájmy českých občanů nebo bude jen papouškovat některé byrokratické kruhy v Bruselu či Německu.