Včera představila Evropská komise staronový balíček oběhového hospodářství, na který jsme netrpělivě čekali. Je tomu již rok, co došlo ze strany nové Junckerovy komise ke skandálnímu stažení původního návrhu komise předchozí. Myslím, že po přečtení současného návrhu mohu s klidným svědomím říci, že se jednalo o další z mnoha politických selhání předsedy Junckera. Proti tomuto stažení koordinátoři výboru ENVI ostře protestovali, a to včetně mě. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans označil nově předložený návrh jako dosud nejambicióznější předložený návrh. Přesto je dle mého názoru tento návrh ve většině oblastí příliš vágní a prostý obsahu i významu. I přes slova pánů Timmermanse a Katainena lze jednoznačně říci, že je současný návrh daleko méně ambicióznější než představy Evropského parlamentu o tom, jak měl návrh původně vypadat, který Evropský parlament sdělil komisi ve svém stanovisku z léta tohoto roku, a dokonce je méně ambicióznější než původní návrh komisaře Potočnika. Tedy, stažením původního návrhu jsme zbytečně přišli o rok, neboť předložený dokument je jen rozmělněným odvarem původního návrhu. Evropský parlament žádal komisi o vyšší závazné cíle recyklace do roku 2030, než mu byly předloženy (rozdíl v některých kategoriích dosahuje deset a více procent). Komise nás tímto svým krokem postavila do pozice, kdy to bude právě Evropský parlament, který bude muset svými pozměňovacími návrhy text posílit a poprat se o něj s Radou. V současnosti se v EU recykluje pouze cca 36 % veškerého odpadu, a to se musí zajisté změnit. Návrh má dle slov místopředsedy Timmermanse respektovat různé možnosti recyklace v jednotlivých členských státech. Osobně jsem ráda, že si Evropská komise tento problém uvědomuje, neboť následující vyjednávání se ponesou právě v duchu boje mezi představami a reálnými možnostmi recyklace v severních a západních členských státech a možnostmi přizpůsobit se těmto představám ze strany východních a jižních členských států. Dle mého názoru musí dojít k systémové změně nakládání s odpady. Nová úprava musí změnit především ekonomické paradigma, tedy to, jak nakládáme a používáme koupené předměty a jak nad nimi přemýšlíme. Proto je dle mého názoru zcela klíčovým prvkem této legislativy úprava tzv. ekodesignu. Jen tím, že zajistíme, že výrobky budou již od počátku koncipovány, aby byly veškeré materiály, jež obsahují, znovupoužitelné, aby tyto výrobky byly jednoduše opravitelné a stavěny tak, aby životností vysoce překonaly současnou nejčastější životnost dvou až pěti let, docílíme opravdového bezodpadového, oběhového hospodářství. Komise ve svém návrhu deklaruje, že chce působnost ekodesignu rozšířit, to zajisté vítám. Kdybych měla vybrat alespoň pár pozitivních bodů předloženého balíčku, tak bych určitě zmínila cíl pro snížení odpadu z jídla tak, aby EU naplnila globální cíl udržitelnosti, neboť plýtvání jídlem považuji za sociálně, ekonomicky a hlavně morálně neakceptovatelné chování. S tímto cílem se však komise drží příliš při zemi a lze očekávat, že speciálně zde bude Evropský parlament pozměňovacími návrhy velmi přitvrzovat. Jako další bod, který vidím kladně, bych vyzdvihla deklarovanou snahu komise tlačit na členské státy, aby začlenily kritéria oběhového hospodářství do veřejných zakázek. Jsem také potěšena ústupem komise od plánu úplně zakázat spalování odpadu, což byla věc, kterou nesmyslně prosazovali mí kolegové z Evropského parlamentu. Tím, že zůstalo jen u zákazu investic do spalování v případě, že to není dostatečně odůvodněno, dle mého názoru dostatečně omezila budoucí spalování. Vzhledem k tomu, že úplné oběhové hospodářství je prozatím pouhým cílem, ke kterému se přibližujeme, není důvod, proč od smysluplného spalování (např. v rámci kogenerační výroby tepla) zcela ustupovat, neboť zatím ještě nejsme na technické úrovni schopni veškerý odpad recyklovat, i když bychom si to sebevíce přáli. Posledním kladem, který na současném stavu návrhu vidím, je to, že se jedná alespoň o návrh podporovaný celou komisí a ne pouze o návrh podporovaný jedním vizionářem, kterým v rámci původního návrhu bývalý komisař Janez Potočnik byl. To by mělo další projednávání značně zjednodušit.
Made with love by Kateřina Konečná © 2018
Výhradní odpovědnost nese poslanec, který tuto politickou a informační činnost financuje. Evropský parlament nenese odpovědnost za využití uvedených informací.