Obchodníci s lidským neštěstím 

Ano, právě tak by se dali označit lichváři. Ta skupina lidí (a dnes i firem), která kráčí spolu s dějinami lidstva, jimiž právem pohrdá, neboť má na svědomí nespočet zničených lidských osudů. Vraťme se ovšem do současnosti. Zdá se totiž, že i v roce 2016 kvetou lichvářům obchody a stát tomu nečinně přihlíží. Zákon sice lichvu definuje jako zneužití rozumové slabosti, nezkušenosti nebo tísně, nicméně konkrétní výši úroků či celkových ročních nákladů na půjčku (tzv. RPSN) už zákon nestanovuje. KSČM je toho názoru, že by měla být tato hranice stanovena, a to v rozmezí 18 – 20 % ročně. Vždyť podobný systém funguje i v sousedním Německu, kde je maximální výše úroků nastavena na 18 % za rok. Není pochyb o nárůstu nebankovních poskytovatelů půjček, neboť jen podle odhadů ministerstva financí velikost tohoto trhu dosahuje hranice 70 miliard korun ročně, nicméně reálné číslo může být ještě mnohem vyšší. A jsou to zejména některé nebankovní instituce, které zneužívají finanční tísně druhých. Jsou si též vědomy faktu, že za nimi jdou často klienti, kteří nemají dostatečnou bonitu pro klasické bankovní ústavy, a tak pro ně jsou tyto firmy v některých případech „poslední záchranou“. Takovýchto jednotlivců a společností obchodujících s lidským neštěstím působí v České republice závratných 60 tisíc. Na celý problém se pak samozřejmě vážou i další. Celá řada exekucí pramení právě z neschopnosti splácet tyto velmi drahé půjčky (většinou už cyklicky nakupené snahou splatit dluh dalším dluhem), a proto by měl mít i stát zájem na tom, aby tyto instituce v co největší míře eliminoval – například nastavením přísných pravidel podobným, jako mají bankovní domy. Naopak více prostředků a pozornosti by měl věnovat vzdělávání českého národa v oblasti finanční gramotnosti. Nicméně zásadní problém spočívá v tom, že velké množství našich občanů v pásmu chudoby a těsně nad ním je nuceno sáhnout po půjčce ve chvíli, kdy se jim pokazí některý ze základních domácích spotřebičů – např. lednice. Je proto nutné odstraňovat příčiny, které nutí využívat těchto půjček, třeba zvýšením minimální mzdy na hodnotu 14 tisíc korun, jak navrhuje KSČM.