Zprávu z vlastního podnětu od kolegyně Schaakeové jsem podpořila zejména kvůli dvěma bodům. Zaprvé požaduje vyjasnění norem a standardů, které soukromé subjekty používají k vývoji svých systémů. Zpráva totiž poukazuje na to, že v digitální oblasti hrají soukromé subjekty stále významnější úlohu ve všech sférách společenských aktivit, dosud však neexistují záruky, které by jim bránily v nadměrném omezování základních práv a svobod. Navíc vzhledem k tomu, že soukromé subjekty hrají tudíž aktivnější úlohu při posuzování legálnosti obsahu a při vývoji systémů kybernetické bezpečnosti a systémů dohledu, mohou mít jejich aktivity negativní dopad na lidská práva na celém světě.
Zadruhé zpráva nezatajovala činnosti Agentury pro národní bezpečnost USA (NSA), které přinesl na světlo Edward Snowden. Zpráva např. podotýká, že NSA shromáždila velké množství tzv. chyb nultého dne (zero day exploits ) – slabých míst v bezpečnosti IT, o nichž ještě veřejnost nebo prodejce produktu neví, pomocí kterých oslabují šifrovací protokoly a produkty a maří globální úsilí o zlepšení bezpečnosti IT. Podle zprávy aktivní hromadné sledování občanů a špionáž politických představitelů agenturou NSA za aktivní spolupráce některých členských států EU, jež odhalil Edward Snowden, závažným způsobem narušilo důvěryhodnost politiky EU v oblasti lidských práv a oslabilo celosvětovou důvěru ve výhody informační a komunikační technologie.