Dnes jsme hlasovali o návrhu směrnice harmonizující právní úpravu obchodního tajemství napříč členskými státy EU. Komise mě však nedokázala přesvědčit o nutnosti takové úpravy a to hned z několika důvodů. Za prvé vycházela sice z veřejné konzultace, do níž se ovšem zapojilo se svými odpověďmi pouze 386 respondentů, což v kontextu celé EU nepředstavuje zvlášť vysoké číslo. Podle zkušeností odborníků na tuto problematiku včetně těch z ČR členské státy dokáží uspokojivě regulovat občanské právo samy, aniž by vznikaly významné překážky pro fungování vnitřního trhu, tudíž o naplnění požadavků principu subsidiarity by se dalo minimálně polemizovat. Dosud navíc nebyl zaznamenán žádný vážnější problém s existující právní úpravou, včetně toho, že by rozdíly v právních řádech členských států představovaly zásadní překážku pro přeshraniční investice v této oblasti. V návrhu dále shledávám řadu rizik – např. nedostatečná ochrana přístupu novinářů k informacím, spíše zanedbatelná ochrana mobility zaměstnanců, kdy zaměstnancům může zaměstnavatel bránit až 6 let od ukončení pracovního poměru, aby si našli práci v totožném oboru u jiného zaměstnavatele a zejména pak jen minimální, nebo spíše žádná ochrana tzv. „informátorů“ (angl. whistleblowers). Proto jsem nemohla hlasovat pro stávající podobu návrhu směrnice a podpořila jsem zamítavý pozměňovací návrh.
Made with love by Kateřina Konečná © 2018
Výhradní odpovědnost nese poslanec, který tuto politickou a informační činnost financuje. Evropský parlament nenese odpovědnost za využití uvedených informací.