Kdybyste byla britskou občankou, jak byste hlasovala?
Hlasovala bych pro setrvání v EU. Obávala bych se ztráty práv zaměstnanců, ekonomického propadu, nezaměstnanosti, znovu rozpoutání konfliktu v Irsku a dalšího skotského referenda o nezávislosti.
Co by případné „ano“ mohlo znamenat pro EU a ČR (případně také pro občany žijící/pracující v Británii)?
Ztrátu některých zaměstnaneckých práv. Obávala bych se, že se z nich mohou do značné míry stát občané druhé kategorie. Britská vláda se už v minulosti snažila zabránit přístup k některým sociálním službám cizincům, i přestože podle pravidel roky přispívali do systému. EU tomu byla schopna díky smlouvám zabránit, ale pokud bude Británie mimo Unii, může se toto téma vrátit. Pro Čechy se tak mohou zcela změnit pravidla a nikoho nebude zajímat, že roky poctivě platily daně.
Jak může výsledek ovlivnit vztahy s třetími zeměmi – posílení vazeb Británie-USA, dopad na vztahy s Ruskem?
Británie by se pravděpodobně nejdříve začala více orientovat na země Commonwealthu. Ovšem odchod Británie z EU samozřejmě neznamená, že obchod mezi těmito subjekty zcela ustane. Spojené království stejně bude obchodovat s EU, ale bude muset dodržovat pravidla, na jejichž podobě se již nebude podílet. Posílení vazeb Británie-USA se dá očekávat, ale pro USA je prioritou TTIP, tedy smlouva s EU.
Jak moc bude podle Vás výsledek nezvratný?
Za předpokladu, že David Cameron splní všechny svoje sliby, bude výsledek britského referenda zcela nezvratný. Pokud se britští občané rozhodnou, že chtějí EU opustit, měl by to Cameron oznámit EU co nejdříve a tím pádem by začalo dvouleté vyjednávání o konsolidaci vztahů. Samozřejmě vždy se najde klička, mezera která se dá zneužít, ale pokud bude neměnný fakt, že Britové chtějí z EU vystoupit, pak si nedokážu představit premiéra, který by se mohl rozhodnout to ignorovat. Navíc je velmi pravděpodobné, že pokud Cameron v referendu se svým stanoviskem neuspěje, pak již předsedou Konzervativní strany a premiérem Velké Británie nebude. To bude znamenat další nejistotu.
Jestli by případné „ano“ nemohlo vyvolat další vlnu referend v jiných zemích?
Tato možnost samozřejmě existuje. Zde se obávám jednoho – EU se bude Britům za jejich rozhodnutí mstít. Pomsta bude o to větší, čím větší bude riziko, že by další státy mohly o svém členství v EU v referendu hlasovat. Bude zde samozřejmě několik zásadních otázek – Co s britskými europoslanci? Co s britským eurokomisařem? Jak se domluví parametry spolupráce s Británií mimo EU? Všechny tyto otázky jsou samozřejmě složité a mohou se řešit různě. Bude to skutečně rozvod se vším všudy a otázkou bude, jestli bude probíhat pod kontrolou emocí, či rozumu.
Jak dlouho by trvalo samotné vystupování z EU a konsolidace vztahů mezi Británií a EU?
Smlouvy hovoří jasně – maximálně dva roky. Po dvou letech Británie automaticky vystupuje z EU. Jak jsem ale naznačila, bude budoucnost hodně zaležet na tom, jak budou vyjednávání probíhat. Vztahy s Británii se mohou dostat na bod mrazu, ale stejně tak může zvítězit pragmatismus a rozejdeme se ve stylu „co jsme si, to jsme si“. EU na to ovšem může jít také zcela jinak. Může navázat větší spolupráci se Skotskem a podporovat ho v jeho touze o nezávislost. Skoti totiž jasně deklarovali, že pokud se osamostatní, pak jeden z prvních bodů na programu je přístup k EU.