Člověk se má držet své profese. Mnohokrát v životě se to potvrdilo mnohým z nás. Snad nejmarkantnějším příkladem poslední doby je pražský exprimátor Svoboda. Poměrně úspěšného lékaře si vybrala na cestu vzhůru za politickou slávou ODS. V době, kdy takto učinila, patřila rozhodně k významným hráčům české politické scény. Předřazení Svobody do čela pražské kandidátky předcházely průzkumy veřejného mínění, které měly definovat, kdo by se vlastně Pražanům líbil. Ve spojení s dobrou medializací, politickým marketingem a vytvořením image důstojného pána s motýlkem je třeba smeknout před prací týmu, který stál za Svobodou v čase jeho vzestupu. Na jeden efekt však všichni zapomněli. Primátor začal mnohé řešit sám a dá se říct, že moc a vliv mu velmi zachutnaly. Dnes je z něj politik, který obviňuje druhé, hovoří o politickém procesu a jediné, co nechce za žádnou cenu přiznat, je vlastní vina. Praha má prostě v posledních letech smůlu na své primátory. Uvidíme, kdo usedne na tento pomyslný trůn při podzimních komunálních volbách. Přejme Praze a Pražanům, ať nový primátor či primátorka myslí víc na ně nežli na sebe. Ani ten dnešní pražský primátor nedělá tomuto překrásnému městu příliš velkou čest.
Made with love by Kateřina Konečná © 2018
Výhradní odpovědnost nese poslanec, který tuto politickou a informační činnost financuje. Evropský parlament nenese odpovědnost za využití uvedených informací.