Dnes jsem vystoupila v panelu na Pražském evropském energetickém fóru .
Téma chytrého města, elektromobilita jsou dnes v energetice všude. Je to cool, je to in. Všichni o tom mluví, celebrity a politici se rádi předvádí se zelenými automobily a ukazují, jak technologiemi šetří životní prostředí.,
Dojde to někdy až k trapasu jako u zelené političky v severním Porýní, která byla před pár dny vyfocena, jak přebíhá ze služební Audi A8 do volebně přitažlivějšího hybridu Toyoty Prius a odjíždí za voliči.
Dám ještě jeden příklad, kdy se pro změnu představa cool chytrých sítě dostává až do legrační polohy. A to když jsem se dočetla v propagační prezentaci od Ekonomie, kde se píše jako skvělá vymoženost, že chytré spotřebiče zaregistrují kolísání sítě a vypnou se. Má to tedy znamenat, že až budu péct nedělní oběd, tak se mi trouba vypne a rodině řeknu, že oběd bude, až se stabilizuje elektrická síť? Víte, já bych víc ocenila, kdyby se ČEZ spolu se státem postarali o to, aby bylo elektřiny dostatek dostavbou jaderných elektráren a nemuseli jsme se bát, že každou chvíli dojde k black outu.
Takže tímto způsobem budovat chytrá řešení v energetice je podle mého názoru slepá cesta.
Druhou mou obavou je, abychom to nepřehnali a za moderní cool hračky neutratili příliš mnoho peněz.
Ale abychom si rozuměli, nejsem proti chytrým řešením v energetice, elektromobilitě a dalším vymoženostem, které přináší technologický pokrok. Jenom si myslím, že musíme důkladně zvažovat jednotlivá opatření a ne být pouze nadšencem nových technologií.
Ale nyní už k vážným věcem, o kterém se dnes diskutuje a tím je zimní energetický balíček.
První věcí, o které bych se zmínila, je, že zimní energetický balíček hodně zdůrazňuje roli decentralizovanosti energetiky. Já se přiznám, že mám velké obavy, co to bude znamenat pro cenu elektrické energie a to v celém součtu všech poplatků a ceny samotné elektrické energie. Mám obavu, že poplatky za distribuci pro občany prudce porostou, protože někdo investice do sítí bude muset zaplatit těch více než 100 miliard Kč, které to bude stát. A úspory plynoucí z větší konkurence za silovou elektřinu se nebudou týkat zdaleka všech. Ne každý bude mít možnost si sám vyrábět elektrickou energii ať už protože na to nebude mít podmínky nebo protože na to nebude mít peníze.
S tím souvisí i zavádění chytrých měřidel, které je drahé a přitom u České republiky velkou část výhod chytrých měřidel pokrývá v sedmdesátých letech vyvinutý tzv. noční proud, který nás nestojí nic.
Takže já určitě budu ptát, jak Ministerstva průmyslu a obchodu, tak Evropské komise na další detailnější vyčíslení nákladů, které rozvoj decentralizované energetiky a chytrých měřidel přinese. Od Ministerstva průmyslu a obchodu, ale i od ČEZu bych ráda slyšela, jak tyto náklady snížit a zároveň rozvíjet decentralizovanou energetiku s chytrými měřidly, která bude šetrnější k životnímu prostředí a úspornější.
Dalším široce skloňovaným termínem v elektroenergetice je elektromobilita. Chápu, že pro výrobce elektrické energie to je lákavé sousto, pobrat automobilovou dopravu a sebrat ropnému průmyslu zlaté vejce benzínu a nafty. Tomuto pohledu na věc jistě nahrává fakt, že aféra dieselgate ukázala, že budoucnost dieselových motorů v osobních autech je velmi špatná. Technologicky je téměř nemožné do osobních aut dát dieselový motor, který bude splňovat všechny očekávané emise. Takže je třeba hledat alternativní čistější pohonné jednotky.
E-mobilita je samozřejmě další z těch oblastí kde jsme zapsali a svět nás předbíhá. Elektro mobilita je realita a již se s ní smířili jak soukromí investoři tak veřejný sektor. Některé státy na tomto začali pracovat již před samotným představením zimního energetického balíčku, kde je jí rozvoj také řešen. Takoví Němci to už dávno pochopili, stejně jako jejich soukromí sektor. Např. v Itálii od roku 2014 platí, že každý plán mobility by měl být doplněn o část věnovanou elektrické mobilitě. Kromě toho, za účelem dosažení kvalifikace, nové nebytové budovy (> 500 m2) musí nainstalovat elektrickou infrastrukturu pro dobíjení elektromobilů. Byl na to zřízen speciální fond a mají aktivní i speciální úvěrové linky k prosazování technologického výzkumu. Evropská komise roky nahrazuje svůj rozsáhlý vozový park hybridy a elektromobily.
Ve všech evropských zemích je e-mobilita již dnes podporována. A my máme problémy i s vypásáním finanční podpory obměny vozových parků státní správy. V zahraničí již dnes opravdu přestává být normální, že např. ministr ŽP nebo jeho zaměstnanci jezdí autem s čistě spalovacím motorem, ale naopak jde státní správa lidem vzorem. Tady to ani nikoho nepohorší ani nenapadne, že by třeba bylo dobré, pokud by to bylo jinak. Čili celému rozvoji elektro mobility u nás by nejvíce prospělo, kdyby šla alespoň státní správa lidem vzorem a obnovila své rozsáhlé vozové parky. Nějaké předvolební návrhy ministra jsem v této oblasti již zaznamenala, ale vzhledem k tomu, že je považuji jen za předvolební šplouchnutí do vody, zůstávám v této oblasti spíše více než skeptická. Ale možná mě ministerstva příjemně překvapí, zavedenou novou obdobu šrotovaného a věci se konečně pohnou tím správným směrem.
O podpoře elektromobilů a dalších aut na alternativní paliva ve vlastnictví soukromých subjektů ani radši nemluvě. Přitom funkční a roky používané systémy státní podpory v této oblasti již existují ve většině členských států EU kromě nás. Tudíž by nemělo být tak těžké, některý z těchto systému převzít. My máme v současnosti dokonce problém i s takovými banalitami, jako zajištění alespoň minimem míst, kde je možné elektrická auta dobíjet.
Díky bohu aspoň za směrnici pro Čistá paliva pro dopravu, kde jsou členské státy nyní povinny zajistit minimální pokrytí čerpacích stanic v celé EU. Nová pravidla, mají zajistit postavení alternativních čerpacích stanic se společnými standardy pro použití, včetně společného konektoru pro dobíjení elektromobilů.
Tato směrnice ukládá členským státům povinnost stanovit cíle pro rozvoj dobíjecích stanic, které jsou přístupné veřejnosti, do roku 2020, s cílem zajistit, že elektrická vozidla mohou jezdit alespoň v městských a příměstských aglomeracích. Dostatečný počet dobíjecích stanic přístupných veřejností v každém členském státě má být zajištěn do roku 2025. Cíle by měly v ideálním případě počítat minimálně s jedním dobíjecí stanicí na deset elektromobilů. Kromě toho tato směrnice stanoví povinnost používat společný konektor v celé EU, které umožní v rámci celé EU mobilitu.
K elektromobilitě bych si na závěr dovolila ještě poznámku, že bychom o ní měli přemýšlet komplexně, přeci jen Česká republika je velmocí ve výrobě osobních aut. Kritickou součástí elektromobilů je baterie, což není zrovna věc, kterou by vyráběl automobilový průmysl, takže tady je potřeba, aby se Svaz průmyslu, ministerstva a výrobci automobilů zamyslely, jak zajistit, že i v budoucnu se budou auta vyrábět v Česku a se změnou technologie výroby aut nám nezmizí z Česka i velká část výroby automobilů.
Jako ekologickou alternativu benzínu a nafty pro osobní dopravu nesmíme zapomenout pro nejbližší léta rovněž na CNG, které by se mělo více rozvíjet a MŽP podle mého názoru v tom rovněž nedělá mnoho.
Na závěr mi dovolte apelovat na Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se ještě více věnovalo rozvíjením stanovisek k jednotlivým problémům v zimním energetickém balíčku a personálně tuto oblast posílilo. Oceňuji, že Česká republika již má hotové národní pozice, což zdaleka všechny země nemají. Ovšem je to málo. Je třeba se více aktivně účastnit diskusí, zatím mám pocit, že české pozice jsou zejména negativní, ale nenabízejí alternativní řešení. Je mi jasné, že nikdy nebude schopni alokovat tolik lidí na vytváření pozic jako velké státy. A mám i podezření, že velké státy s Evropskou komisí záměrně otevírají mnoho témat najednou, aby menší státy měly problém přicházet s vlastními myšlenkami a řešeními. To je mocenská realita dnešních dní v Evropské unii. Ale s tím nic neuděláme, musíme nalézt způsoby, jak se dostat do hry a nalézt pro Českou republiky vyhovující řešení. Energetický balíček bude schválen i bez nás a jde o příliš hodně než, abychom tuto hru prokaučovali.