V roce 2015 bylo v 31 zemích EU/EHP nahlášeno téměř 30 000 nově diagnostikovaných nákaz virem HIV. Současně se odhaduje, že v evropském regionu se u 120 000 osob rozvinula multirezistentní tuberkulóza, a všeobecně platí, že jednou z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví je virová hepatitida (HCV).
Tyto tři nákazy si vyžadují dlouhodobé a trvalé programy, často zaměřené na více skupin obyvatelstva současně. Pokud by byly služby v oblasti prevence integrovány, bylo by možné dosahovat synergických účinků a úspor. Platnost současného akčního plánu EU v oblasti HIV/AIDS skončila na konci roku 2016. Rámcový akční plán ECDC pro boj s tuberkulózou v Evropské unii pochází z roku 2008 a je nutné jej aktualizovat. Na úrovni EU dodnes neexistuje žádný komplexní plán pro boj s hepatitidou typu C. Na neformální schůzce ministrů zdravotnictví EU v Bratislavě dne 4. října 2016 se členské státy dohodly, že podpoří vypracování rámce pro integrovanou politiku EU v oblasti HIV/AIDS, tuberkulózy a hepatitidy typu C. Tato politika by měla odpovídat zvláštní povaze epidemií v EU a sousedních zemích, aby došlo k posílení politické reakce na tyto nákazy. Komise ve svém sdělení nazvaném „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti zdůraznila, že bude nadále usilovat o vymýcení HIV/AIDS a tuberkulózy a omezení výskytu hepatitidy do roku 2030.
– Jaké konkrétní kroky plánuje Komise, aby splnila, co si předsevzala ve výše uvedeném sdělení, pokud jde o cíl udržitelného rozvoje 3 – „zajištění zdravého života a podporování dobrých životních podmínek pro všechny osoby každého věku“?
– Jakým způsobem reaguje plán Komise na bratislavskou dohodu mezi ministry zdravotnictví EU ze 4. října ohledně vypracování rámce pro politiku v oblasti HIV/AIDS a hepatitidy typu C?
– Jak hodlá Komise navýšit finanční prostředky na boj s tuberkulózou v rozvojových zemích EU formou poskytování finanční pomoci členským státům, která by měla částečně pokrýt vysoké náklady na léčbu tuberkulózy?
Vážení zástupci komise, po kolikáté tuto věc zde řešíme. Upřímně, vaše nečinnost v této věci začíná být neakceptovatelná. Již v roce 2015 jsme vás vyzývali k vytvoření nové koncepce boje s těmito nemocemi pro léta 2014 – 2020. Já sama jsem napsala několik písemných otázek na komisi k tomuto tématu. A čeho jsme se dosud dočkali? Absolutně ničeho. Vždy jen vyhýbavých slov a slibů, které nebyly naplněny. O až směšných odpovědích na mé písemné dotazy ani nemluvě. O řešení situace jsme žádali již trojici Holandského, Slovenského a Maltského předsednictví. Teď nám již začíná předsednictví čtvrté a řešení nikde. Mezi tím se situace ještě mnohem zhoršila a prošly nám i ty strategie, které před dvěma lety ještě běžely. Nejenom, že se nám zhoršuje situace vně EU, ale katastrofální situace začíná být např., co se týče HIV i v její bezprostřední blízkosti. Výroční epidemiologické zprávy ECDC o přeshraničních hrozbách nemocí jsou toho výmluvným důkazem. Už i členské státy pochopily, že nutně potřebujeme aktualizovanou Rámcovou politiku boje EU s HIV, tuberkulózou a žloutenkou typu C na období 2016-2020, která by řešila specifický charakter epidemie nejenom v EU ale především také v zemích Východního partnerství. Jenomže od neformální schůzky v Bratislavě z října 2016, uplynulo 8 měsíců! Kdy už konečně komise pochopí, že boj s těmito třemi chorobami vyžaduje komplexní strategii, která se zaměří na různě se vzájemně překrývající skupiny obyvatelstva a ty nejchudší. Navíc v první globální zdravotní strategii WHO proti virové hepatitidě (2016–2021), kterou přijalo Světové zdravotnické shromáždění v květnu 2016, se zdůrazňuje klíčová úloha všeobecné zdravotní péče a jejíž cílem, který odpovídá cílům udržitelného rozvoje, je snížit do roku 2030 počet nových případů virové hepatitidy o 90 % a nakonec vymýtit virovou hepatitidu jako problém z hlediska veřejné zdraví. Pro komisi bude vůbec velmi obtížné sledovat pokrok při dosahování cílů udržitelného rozvoje v případě virové hepatitidy, protože údaje o sledování této choroby v členských státech často chybí nebo jsou nedostatečné. Přístup k boji s virovou hepatitidou na úrovni EU je stále nedůsledný a liší se stát od státu. Reakce komise samozřejmě žádná. My neplníme mezinárodní závazky? Těmto nemocem se dá poměrně jednoduše předcházet, avšak dojde-li k nim, řeší se již jen velmi složitě. Tím, že to neděláme, ztrácíme v následné léčbě jejich chronické fáze miliardy eur ze zdravotního i sociálního systému. Při řešení těchto epidemií je bezpodmínečně nutné spolupracovat na nadnárodní a interdisciplinární úrovni! Proto zde znovu vyzývám komis, členské státy, aby vypracovaly rámec pro komplexní politiku EU zaměřenou na HIV/AIDS, tuberkulózu a virovou hepatitidu, s přihlédnutím k rozdílné situaci a specifickým problémům členských států a jejich sousedních zemí. A budu se těšit na zodpovězení našich otázek ze strany komise, doufá, že se dozvím něco víc, než obvyklé řeší o ničem.