Rozhovor: S europoslankyní Kateřinou Konečnou (KSČM) jsme hovořili nejenom o budoucnosti české komunistické strany a levice, ale také o případné toleranci vládě Andreje Babiše.
!Argument: Jak probíhá v KSČM vyhodnocování a analýza nejhoršího a překvapujícího výsledku?
Kateřina Konečná: Když něco chcete dělat poctivě a důsledně, tak to vždy nějakou dobu trvá. Nejhorší je dělat rychlé soudy na vlně emocí, že se volby nepovedly. Já mimo analýzu spoléhám hlavně na to, že si poslechnu názory na konferencích od našich členů, kde oni vidí chyby, kterých se KSČM dopustila v minulých letech a nyní ve volební kampani. Každopádně věřím, že tento výsledek bude pro KSČM odrazovým můstkem.
!A.: Jaké důvody neúspěchu strany vidíte Vy, přeci jen máte odstup z Evropského parlamentu?
K.K.: Pokud se na to budu dívat z evropské perspektivy, pak bohužel vidím souvislosti v tom, jak momentálně levice v Evropě ztrácí pozice. Jedna část levice podléhá tématům, která osloví jen opravdu malé menšiny, druhá část levice se zhlédla v neoliberalismu. Levice zapomněla na své voliče a na témata, která je zajímají. Až příliš často říkáme, proti čemu stojíme, ale málo, co vlastně reálně chceme. Jsme v jakési permanentní opozici a voličům se nezdá, že by nám to nějak vadilo. Chybí silný tah na branku a témata, která by dokázala oslovit. Na našem štítu musí být kromě hesel i reálné politiky, které bychom mohli prezentovat a hledat pro ně podporu. Chce to více aktivismu a politiky a méně politikaření. Lidé musí cítit, že stojíme na jejich straně a že nám nejde jenom o funkce, ale primárně o principy, za které se jsme ochotni porvat. KSČM často říká, že je jedinou levicovou stranou, ale občané podle mě trošku pozapomněli na rozdíly mezi levicí a pravicí, a proto bychom jako KSČM měli připomínat konkrétní věci, které přinesou profit mladým rodinám, seniorům a poctivě pracujícím lidem.
!A.: Jak se stavíte k úvahám o tom, že by KSČM mohla podpořit – za splnění určitých podmínek – menšinovou vládu hnutí ANO? Je to téma, na němž je ve straně shoda?
K.K.: Politika je umění možného. Osobně podporuji každý krok, který pomůže maminkám samoživitelkám, rodinám zatížených hypotékami, pracujícím za minimální a podprůměrné mzdy. Jsem ale přesvědčena, že bychom měli velmi pečlivě zvážit, zda můžeme jako levicová strana umožnit vládu miliardáře a mediálního oligarchy. Pokud by KSČM měla připustit vládu hnutí ANO, museli bychom si stanovit několik podmínek, které by vláda měla splnit včetně data, do kdy vláda je má vláda splnit. Myslím, že zdanění restitucí je jedna z podmínek, která napraví jednu z věcí, na něž se předchozí vláda vykašlala. Ale měli bychom si těch podmínek dát více. Při stanovení podmínek bude KSČM myslet na sociální situaci důchodců, rodin, lidí s nízkými příjmy. Nevěřím oligarchům, a tudíž naše případná tolerance by měla být podepřena písemnou dohodou.
!A.: Jak se musí podle Vás KSČM změnit? Jaké kroky je potřeba podle Vás učinit z hlediska organizace strany a jejího programu?
K.K.: Na pořadu dne je dle mého změna přístupu, jak jsem o něm již mluvila. Musíme být otevřenější. Lépe a rychleji reagovat na podněty, které přichází od lidí, různých uskupení, odborů apod. Téma referend a církevních restitucí nestačí. Lidé nedostávají spravedlivou mzdu, topí se v dluzích, mladí si nemohou dovolit vlastní bydlení, problémem je nízká porodnost, zisky z poctivé české práce odcházejí do zahraničí, nebo rovnou do daňových rájů, vidíme nerovnosti v přístupu ke kvalitní lékařské péči, stát se zbavuje svého nerostného bohatství a podepisuje smlouvy typu TTIP atd. To považuji za naprostý střípek toho, čemu bychom se měli věnovat. Navíc musíme čelit i realitě moderní doby – nestačí, když napíšeme o našich vizích do Haló novin. Lidé mají stále častěji pocit, že se jim moc vzdaluje, a to se musí zvrátit. Musíme jim dát najevo, že nechceme jenom jejich volební hlas, ale že chceme být i jejich skutečnými reprezentanty v dobrém i zlém. Zapomínat také nemůžeme i na to, že se blíží doba, kdy naplno pocítíme dopady globálního oteplování a průmyslové revoluce 4.0, a tady stojíme před jednoduchou volbou – chceme prezentovat svojí vize budoucnosti, nebo jen nadávat na vládu, která reaguje špatně a pozdě?
!A.: Může se KSČM zachránit – přeci jen řada kritiků vyzdvihuje demografické problémy strany. Nezvoní straně umíráček?
K.K.: Těchto faktorů si jsem vědoma, ale krize politického stranictví je realita, která postihuje nejen KSČM. Když ovšem přijedu do krajů a tam se potkávám s perspektivními lidmi, kterým leží na srdci osud občanů České republiky a chtějí dělat skutečně progresivní levicovou politiku pro lidi, tak nemám obavy o to, že by KSČM zanikla. Problém KSČM není ve věku voličů ani ve věku lidí, kteří pro stranu pracují, ale ve způsobu, jakým se prezentuje. Ten už skutečně zastarale působí.