Mechanismus evropské občanské iniciativy (ECI) zavedla EU již před sedmi lety. V době krize, úpadku víry v evropský projekt a všeobecné nedůvěry v politiku jako takovou, se evropští představitelé dohodli, že sjednotí veřejnost pomocí nástroje, kterým budou moci evropští občané navrhovat legislativu a vyjadřovat se k záležitostem, které spadají do kompetence EU.
Přestože byl ECI málo propagován, dávaly se do něj velké naděje a mnoho organizací ho plánovalo použít. Jak už tomu často bývá, prvotní očekávání narazila na tvrdou realitu.
První zklamání
Jak vypadá praxe, si můžeme ukázat na příkladu iniciativy Right2Water, která požadovala mj. zajištění univerzálního přístupu k vodě a hygieně, a kterou podpořilo přes 1,6 milionu občanů zemí EU. Významným problémem však je, že výsledek celé práce iniciativy může shořet na prach jediným dokumentem Evropské komise. Komise totiž není povinna návrhy do legislativy implementovat, takže reálný výsledek práce iniciativy může být nula. To se stalo hned první úspěšné evropské občanské iniciativě – Right2Water. Komise ve své reakci na úspěch iniciativy de facto řekla, že už toho v dané věci dělá dost, a lišácky neurčitě slíbila, že se k problematice v budoucnu vrátí.
Záhy se také ukázalo, že založit, vést a úspěšně dokončit evropskou občanskou iniciativu je natolik složité (organizačně, finančně, administrativně), že iniciativa Right2Water je pouze jednou ze čtyř úspěšně dokončených ECI za sedm let!
Stopka pro »Stop TTIP«
Iniciativa »Stop TTIP«, jež splňovala všechny podmínky registrace, přišla na Komisi, která jí suše oznámila, že registrace neproběhne, přičemž primární argument spočíval v tom, že evropské občanské iniciativy mají legislativu navrhovat, a nikoliv se proti nějaké vymezovat. Zástupci Stop TTIP se však obrátili na Tribunál Evropské unie, který se postavil proti rozhodnutí Komise, jež tak byla na hlavu poražena.
Cynismus Evropské komise
Komise se však rozhodla, že provede finální akt své neuvěřitelně drzé a nedemokratické hry, a organizátorům iniciativy, kterým se za rok práce podařilo nashromáždit 3 284 289 podpisů, s ledovým klidem sdělila, že tedy bude akceptovat rozhodnutí Tribunálu, ale že organizátoři musí začít sbírat podpisy znovu.
Z velkého počátečního nadšení se tak vyklubalo značné zklamání a nepříjemná pachuť, která jenom posilovala pocit deziluze z EU. Debaty o reformy ECI tak na sebe nenechaly dlouho čekat.
Revize ECI
Pozitivní změnou rozhodně je, že nyní by skupina organizátorů ECI měla mít možnost zvolit si datum začátku období sběru podpisů. Dříve tomu bylo tak, že Komise organizátorům ECI oznámila ten den, že mají přesně rok na doručení milionu podpisů. Navrhované změny však budou i omezovat šance na vznik nových úspěšných ECI v důsledku značných překážek, jako je například přerušení jednotlivých systémů elektronického sběru dat, jelikož by nyní Komise měla zřídit a provozovat centrální online systém sběru prohlášení o podpoře.
Jelikož by tato reforma ECI vážně poškodila příležitosti občanů EU k účasti na evropské demokracii, nemohla jsem ji podpořit. Evropská občanská iniciativa je jediným nástrojem, který může spojit občany EU, aby získali přímé a formální slovo v politických procesech EU a revize nenapravila to podstatné. Není přece možné, aby Komise ignorovala výsledky roční práce aktivistů. Pokud jsou splněny všechny Komisí dané podmínky, pak by měla přetavit ECI do legislativního návrhu tak, aby na rozdíl od nikým nevolené Komise rozhodli přímo volení zástupci v Evropském parlamentu. Pokud nedojde k této změně, stane se z naděje, že se občané budou podílet na rozhodování vícekrát než jednou za pět let a že jim EU přiroste více k srdci, naprostý výsměch a docíleno bude opaku.