U legislativního usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2016 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) jsem hlasovala pro pozměňující návrh, ve kterém měl Evropský parlament zamítnout postoj Rady. Měla jsem zde podobný problém, jako u legislativního návrhu o „používání údajů ze jmenné evidence cestujících (EU PNR)“. Domnívám se, že dáváme přílišný důraz na sledování našich občanů a na to, abychom se o nich dozvěděli co nejvíce informací. Informací máme přitom často více než dost, ale značně pokulháváme v jejich analýze. Nechtěla jsem, aby měl Europol (respektive jeden jeho orgán – IRU) možnost určovat nelegální obsah, a tím určoval, co si přečtete v novinách a na sociálních sítích. To vše bez soudní či národní kontroly. Je skutečně žádoucí, aby členské státy a jejich bezpečnostní orgány co nejvíce spolupracovaly, ale není možné, aby docházelo k obcházení členských států tak, že se z Europolu stane nedotknutelné těleso, které shromažďuje informace o nevinných lidech a nakazuje soukromým subjektům, jaké informace mu mají být poskytnuty.
Made with love by Kateřina Konečná © 2018
Výhradní odpovědnost nese poslanec, který tuto politickou a informační činnost financuje. Evropský parlament nenese odpovědnost za využití uvedených informací.