Pane předsedající, děkuji zástupcům Komise i za tu debatu, kterou tady dneska vedeme, protože jsem moc ráda, že většina z vás zcela oprávněně konstatovala, že blokáda nikdy nic neulehčila. Mlčení, ani nesmyslné dohody jako ta, kterou jsme podepsali v roce 1996, také nikomu nepomohly. Tohle je prostě přežitek a měli bychom si všichni uvědomit, že jestliže chceme nastavovat naše vztahy jako partnerské vztahy, tak všechny tyto věci, které jsme dříve ve své zahraniční politice dělali, byly chybné. Přiznejme si to a začněme realizovat ty kroky správně.
Často mluvíte o lidských právech. Právo na důstojný život, na práci, na bydlení, na bezplatné vzdělání, bezplatné školství, to jsou lidská práva, která jsou na Kubě zcela normální. Zeptejme se sami, jestli jsou zcela normální i v celé Evropské unii. Než začneme někoho školit, prosím, uvědomme si, v jakých podmínkách žili a žijí lidé na Kubě a v jakých podmínkách žili a žijí, bohužel, občané Evropské unie, kterým nejsme tyto práva schopni zajistit. Jsem moc vděčná paní komisařce za její kroky a prosím, poslední věta: Evropská unie je schopná nezávislé zahraniční politiky, proto ji dělejme a nebojme se toho.