Ve středu 2. března přijala Poslanecká sněmovna pozměňovací návrh Heleny Válkové, kterým se státní svátek 17. listopad označuje Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii. Stalo se tak po mnohaletých snahách poslaneckého klubu KSČM, který o navrácení tohoto označení do našeho kalendáře usiloval – jednak samostatnými návrhy na doplnění zákona č. 245/2000
Ano, právě tak by se dali označit lichváři. Ta skupina lidí (a dnes i firem), která kráčí spolu s dějinami lidstva, jimiž právem pohrdá, neboť má na svědomí nespočet zničených lidských osudů. Vraťme se ovšem do současnosti. Zdá se totiž, že i v roce 2016 kvetou lichvářům obchody a stát tomu nečinně přihlíží. Zákon sice
Včera se na výboru ENVI uskutečnila výměna názorů se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) o vypuknutí epidemie viru Zika. V současnosti výbor ENVI připravuje ústní otázku na Evropskou komisi a rezoluci, která se týká této epidemie. U těchto dvou dokumentů jsem stínovou zpravodajkou. Proto jsem se i v rámci své pozice kontaktní osoby EP pro Evropské
Současná Evropská unie má k dispozici pouze jeden komplexní bezpečnostní dokument, a to Evropskou bezpečnostní strategii pocházející z roku 2003. Nutnost inovace tohoto třináct let starého dokumentu si představitelé zemí EU uvědomují, a proto Evropská rada pověřila vysokou představitelku unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicu Mogherini k modernizaci jmenované strategie. Jak je ovšem
Dne 2. 2. 2016 jsem já a mí frakční kolegové měli možnost sejít se ve Štrasburku se zástupci Evropské komise k problematice reautorizace používání glyfosátu (Roundup). Schůzka byla pořádána z důvodu, aby se zástupci komise pokusili, ještě před samotnou reautorizací, vyvrátit naše četné obavy k celkovému procesu hodnocení glyfosátu evropskou agenturou EFSA ( Evropský úřad
Řecko se opět po nějaké době dostává do titulků novin kvůli neschopnosti hlídat své hranice. Stává se tak poslední roky takovým otloukánkem Evropy. Ne, že by Řecko nebylo kritizováno oprávněně. Ovšem jako v předchozí kauze zadlužení a faktického bankrotu v tom není zcela svou vinou. Byli to politici v Německu, Švédsku a dalších zemích, kteří