Zpráva o stavu Evropské unie, kterou přednesl předseda Evropské komise Juncker dne 13. září 2017 v Evropském parlamentu, byla očekávána se zvědavostí, ale i skepsí. Jakkoli ve zprávě zazněly pozoruhodné věci týkající se potřeby posilování solidarity, demokracie, Kodexu chování evropských komisařů, řešení uprchlické krize přímo v zemích původu migrantů (např. v Libyi) či kvality potravin (explicitně zmíněno právo
Léto skončilo a Českou republiku pomalu zaplavuje další vlna volebního šílenství. Zejména zástupci lidovců trousí svá “moudra“ s intenzitou, která dává najevo, že se z letního opojení ještě nedostali a že by jim měli být odebrány jejich mobilní telefony, namísto kterých by měli vyfasovat soudnost a empatii. Je totiž nejvyšší čas navrátit se do reality,
Poslanecká sněmovna má na programu druhé čtení Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou a EU (CETA). Sněmovna se s dokumentem, který má skoro 1600 stran a nedozírné důsledky pro ekonomiku, životní prostředí, práva zaměstnanců apod., lidově řečeno moc nepárala, a tak se ratifikace pomalu blíží do finále. Je přitom zcela zřejmé, že si naši zákonodárci
Ilona Švihlíková napsala velmi hezký článek, který do značné míry považuji za dovětek svého rozhovoru v Událostech, komentářích k Macronovi a V4. „Ale zopakujme znovu – to, že na periferii takto odstavená východní Evropa dře za málo, nikoho na Západě netrápí, ba právě naopak – používá tento argument k tomu, aby nás brala jako takové
Lidovci chtějí být v tvrdém jádru EU. Já tedy v tom, které určují lidé typu Junckera a Merklové a hájí zájmy jen velkých zemí být nechci. Nicméně česká vláda by především měla záčít jednat se všemi parlamentními stranami o tom, jakou budoucnost v EU chtějí čeští občané a jaká bude naše strategie do budoucna
