Jsou disciplíny, ve kterých nemůžeme nikdy vyhrát. Nikdy asi nebudeme nejlepší v kriketu a curlingu, nepostavíme nejmodernější budovu na světě (dělá nám problémy i pár kilometrů dálnice) a naštěstí na celé čáře prohrajeme s Polskem hru o to, kdo vleze USA nejvíce někam. Pravda, není to nedostatkem snahy ze strany českých vlád, což se ukazuje i na vztahu ke Kosovu, přejezdech amerických vojsk přes naše území a debatách o americkém radaru v Brdech, ale kam se na Poláky hrabeme.
Poláci totiž očividně chtějí vyhrát za každou cenu, a takse nyní ve Washingtonu zavázali, že si vezmou tisícovku amerických vojáků z Německa, které se nebojí dávat současné americké administrativě svůj nesouhlas s její politikou, a ještě jim za peníze polských občanů postaví kasárna. Pro naprostou jistotu k tomu ještě v USA nakoupí dvaatřicet letounů F-35, kterými nahradí americké stíhačky F-16, a namísto pomyslné třešničky na dortu podepsaly s USA dohodu o dodávkách dvou miliard kubíků amerického kapalného plynu v hodnotě osmi miliard dolarů (cca. 180 miliard korun). Polský prezident navíc už minulý rok řekl, že by se základna mohla jmenovat Fort Trump, což ukazuje až chorobnou touhu se prezidentovi USA zalíbit.
Co za to všechno Polsko získá? V tuto chvíli vlastně nic jiného než slib, že bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk s USA. Paradoxní na tom je, že přestože je Polsko dlouhodobě vnímáno jako největší spojenec USA ve střední a východní Evropě, není na tomto programu uvedeno dávno, když i Česká republika, Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko a Korejská republika se k němu připojily již před více jak deseti lety.
Osobně mě však nejvíce znepokojuje informace, že na Polské základně má být kromě vojáků i letka dronů Reaper. Tento typ dronu je přitom označován jako “špičkový bezpilotní bojovník“ a nahradili drony Predator i z toho důvodu, že unese dvacetkrát víc zbraní. Je pravdou, že se tento typ dronu dá samozřejmě využít i na průzkumné mise, ale nepopiratelným faktem je, že se jedná primárně o velmi smrtící nástroj.
Kromě peněz pro sponzory své volební kampaně si však Donald Trump jistě užil fakt, že polský prezident se ocitl pod palbou amerických novinářů, ohledně stavu demokracie v Polsku a zejména v kontextu kontroverzní soudní reformy. Trumpa stav demokracie navenek znepokojuje pouze v případě Venezuely, jelikož chce její ropu, ale když je mu jedno stav demokracie u Saudské Arábie a Izraele, tak opravdu nevím, proč by ho trápil u Polska. Hlavně je rád, že novináři dávají tvrdé otázky pro změnu někomu jinému a že po něm bude možná pojmenována základna a tak nemusí vstoupit do dějin jen jeho nejméně oblíbený prezident s historicky nejmajetnější vládou.
Je mnoho cen a úspěchů, o které by Česká republika měla usilovat. Všichni se jistě nemůžeme dočkat momentu, kdy opět vyhrajeme Mistrovství světa v hokeji a kdy náš fotbalový tým stane na stupíncích slávy na evropské či nejlépe světové úrovni. Mnohé by také jistě potěšilo, abychom měli nejméně exekucí v celé Evropě, či se nám podařilo vyřešit problémy chudoby a bezdomovectví tak, že by se o nás inspirovat celý svět. Ovšem rozhodně bychom neměli toužit vyhrát vše a cenu pro největšího rektálního alpinistu přenechat s klidem Polsku. Chtějí to tak moc, že do vybudování americké základny na svém území chtějí investovat až dvě miliardy dolarů, které by mohli investovat do modernizace své ekonomiky a zvyšování životní úrovně pro své vlastní obyvatelstvo.