Otázka:
Ve světě, kde velké množství lidí trpí hlady a zdroje jsou omezené, je EP potěšen iniciativou Evropské komise ohledně prevence a omezování ztrát a plýtvání potravinami, která směřuje v rámci revize rámcové směrnice o odpadech k eliminaci odpadu z potravin. Jak však upozornil ve svém stanovisku z 20. března 2013 EHSV, problematika potravinových ztrát a plýtvání potravinami musí být zkoumána komplexně, od fáze výroby do fáze spotřeby, včetně mezičlánků, tj. zpracování a distribuce, a v neposlední řadě i stravování mimo domov. EHSV v této souvislosti také upozorňuje na nevhodnost zařazení nepoživatelných zbytků zemědělských plodin a vedlejších produktů do kategorie potravinových ztrát či plýtvání potravinami. Zároveň musí být definice natolik flexibilní pro případ, že v rámci pokroku v oblasti znalostí a technologií se produkty, které jsou v současné době považovány za nepoživatelné nebo nepoužitelné jako vedlejší produkty, stanou poživatelnými nebo použitelnými.
Bere Komise na vědomí, že definice potravinového odpadu, kterou sama navrhuje, je nedostatečná a ne úplně v souladu se stanoviskem EHSV ?
Uvědomuje si Komise, že do míst vzniku potravinového odpadu nezahrnuje celý dodavatelský řetězec?
Odpověď:
Odpověď p. Velly jménem Komise
Jedním z cílů iniciativy Komise v oblasti oběhového hospodářství(1), včetně návrhu na přezkum cílů právních předpisů o odpadech(2), je maximálně využít zdroje, které jsou uváděny do potravinového systému. Využívá-li se tedy potravin, jež nejsou určeny pro lidskou spotřebu (například zpracování vedlejších produktů), z důvodu jejich vysoké hodnoty, nejsou považovány za potravinový odpad. Jde například o potraviny používané jako zdroj pro krmiva (kdy lze přebytky potravin a/nebo vedlejší produkty výroby potravin bezpečně využít v krmivovém a potravinovém řetězci) a potraviny určené pro průmyslové použití vysoké hodnoty.
Pro účely provádění návrhu na přezkum cílů právních předpisů o odpadech poskytla Komise pro potravinový odpad jednoduchou, praktickou a použitelnou definici, jež má napomoci obecně sledovat a monitorovat množství potravinového odpadu v EU v průběhu času. V tomto případě Komise nepovažuje za praktické ani žádoucí rozlišovat mezi poživatelnými a nepoživatelnými potravinami, neboť neexistuje jednotná dohodnutá definice toho, co je a není poživatelné, s tím, že jednotliví spotřebitelé považují za potravinu, či odpad různé části potravin.
Navrhovaná definice potravinového odpadu(3) jej zohledňuje napříč celým dodavatelským řetězcem, od zemědělské produkce až po spotřebu. Pro tuto definici nicméně nejsou relevantní zbytky zemědělských plodin, které nevstupují do potravinového řetězce. Definice potravinového odpadu se navíc sice zabývá ztrátami v zemědělství, ovšem toto odvětví do navrhovaného cíle snížení o 30 % nebylo zahrnuto kvůli velmi omezeným údajům, jež jsou v Evropské unii ohledně ztrát v zemědělských podnicích k dipozici.
|