Protože návrh usnesení obsahoval v bodě 13: „konstatuje, že je velmi důležité prohloubit spolupráci mezi EU a NATO, která by mohla zajistit koordinaci operací, a podporuje vytvoření evropských sil, jež by v oblasti územní obrany doplňovaly NATO a byly schopné provádět nezávislé operace za hranicemi EU; zdůrazňuje, že SBOP by měla upevnit evropský pilíř NATO a zajistit, aby evropští členové NATO skutečně plnili své závazky v rámci této organizace; navrhuje zkombinovat koncepci bojových skupin EU a sil rychlé reakce NATO; připomíná, že vojenské příspěvky by se měly zakládat na zásadě solidarity mezi členskými státy EU“, nemohla jsem tento dokument podpořit. Domnívám se, že existence organizace, jejíž ospravedlnění skončilo se studenou válkou, bezpečnostní a vojenskou situaci spíše komplikuje. Vojenské zásahy zemí NATO často destabilizují situaci v zemích, které se nacházejí v blízkosti EU, a následky vidíme i v souvislosti s migrační krizí. Nechápu tedy, jak nám organizace, která přímo může za některé problémy, kterým čelíme, může pomoci, a proč by pro nás měla být partnerem. Organizace řídící se mentalitou 20. století nám nemůže pomoci s dilematy nového milénia a měli bychom se tedy spíše bavit o tom, kterak s NATO spolupráci ukončíme.
Made with love by Kateřina Konečná © 2018
Výhradní odpovědnost nese poslanec, který tuto politickou a informační činnost financuje. Evropský parlament nenese odpovědnost za využití uvedených informací.