Junckerův investiční balíček, rodící se Energetická unie, ekonomika eurozóny v důsledku řecké krize nebo situace na Ukrajině. To jsou nejdůležitější témata, kterými se bude muset v průběhu příštích sto dnů zabývat Evropská komise Jean-Claudea Junckera. Ptali jsme se na to českých europoslanců.
O víkendu uběhlo prvních sto dnů, kdy se úřadování ujala nová Evropské komise Lucemburčana Jean-Claude Junckera. Redakce při této příležitosti vyzpovídala několik českých europoslanců a zeptala se jich, jak uplynulé měsíce hodnotí.
Poslanci se víceméně shodli na tom, že tři měsíce jsou na hlubší hodnocení příliš krátkou dobou a že na detailnější analýzu toho, jak se Komisi daří plnit své sliby, si budeme muset ještě nějaký čas počkat.
Junckerův tým ale podle českých zástupců v Evropském parlamentu nezklamal. Zároveň prý ani nijak výrazně nenadchnul. Největší pozornost si zasloužil jednoznačně investiční plán předsedy Komise, který má ambice v příštích letech do unijní ekonomiky nalít několik stovek miliard eur. Poslanci také ocenili reakci Junckerova sboru na aktuální bezpečnostní výzvy spojené s teroristickými útoky.
Téměř všichni zmínili Junckerovu kauzu LuxLeaks, v níž vyšlo najevo, že v době, kdy předseda Komise stál v čele lucemburské vlády, země poskytovala daňové výhody velkým nadnárodním firmám.
A co čeští zástupci v Evropském parlamentu očekávají od Junckerovy Komise v příštích 100 dnech? Jejich odpovědi posuďte sami.
Kateřina Konečná (GUE/NGL):
Největší výzvou příštích 100 dní bude rozhodně domluva s novou řeckou vládou ohledně jejich dluhů. Druhou výzvou je Ukrajina, dosavadní politika by měla být přehodnocena. Rozhodnutí Evropské rady poslat Ukrajinské vládě 1,8 miliard eur považuji za nehorázné utrácení peněz občanů EU, neboť na Ukrajině vládne podivná sestava oligarchů a lze tušit, že půjčené peníze se nejen nevrátí, ale ani ukrajinští občané z nich nic neuvidí, jen oligarchové budou bohatší.
Zdroj zde.