1.) Jak hodnotíte dohodu o nových vztazích Velké Británie a EU? Přispěje podle Vás k setrvání země v Unii?
2.) Jaký dopad by mohla mít dohoda na Českou republiku?
1.) To je otázka pro britské občany, kteří nám na ni již brzy odpovědí. Mám ovšem dojem, že Britové nebudou ani tak hlasovat o výsledku dohody, ale o tom, jestli se jim líbí současný stav a aktivity EU, jak jsou spokojeni se současnou vládou, jestli by si nepřáli změnu na pozici předsedy Konzervativní strany (respektive nového premiéra) atd. Nejsem si jista, zda Britové chápou, jak mnoho se 27 zemí EU snažilo, aby bylo jejich požadavkům učiněno zadost a kolik kompromisů bylo třeba udělat. Chápu, že Britové mají svoji hrdost, ovšem považuji za důležité, aby si uvědomili, že drtivá většina britských problémů je shodná s problémy evropskými a pokud EU opustí, hrozí jim, že se v mezinárodní politice stanou ostrovem i v přeneseném slova smyslu.
Samotný obsah dohody moc hodnotit nechci. Jsem ráda, že jí bylo dosaženo a jsem si vědoma, že je za ní mnoho velmi tvrdé práce. Na druhou stranu se nemůžu zbavit dojmu, že se jedná o dohodu, ze které nemůže být šťastný nikdo (tedy kromě britského bankovního sektoru respektive sponzorů Konzervativní strany). Vždyť se jen podívejme, jak k ní vlastně došlo. David Cameron chtěl vyhrát volby, zabránit rozpadu vlastní strany (což se mu očividně stejně nepodařilo – viz. aktivity starosty Londýna) a tak voličům slibovat tak dlouho, až byl znovuzvolen. Kvůli jeho volebním slibům se zastavilo mnoho velmi důležité práce (např. na řešení migrační krize). Pokud chtěl David Cameron ochromit EU v jedné z nejcitlivějších chvil dějin sjednocené Evropy, pak je jediným, kdo může být skutečně spokojený.
2.) Dojednaná dohoda je pro Českou republiku dobrá a já jsem za to ráda. S radostí kvituji, že čeští zaměstnanci v Británii se nestanou občany druhé kategorie a že budou mít i nadále právo brát z britského systému prostředky, které tam svojí pilnou prací sami vložili.