Dnes odpoledne Evropská komise představila své první návrhy na vytvoření Evropské zdravotní unie, jež má sloužit k tom, aby Evropa byla lépe připravena na krize a mohla na ně důrazněji reagovat.
Kdo mě sledujete delší dobu, jistě víte, že léta volám po hlubší spolupráci členských států v oblasti zdravotnictví, tedy k tvorbě Evropské zdravotní unie. Po nastudování předloženého návrhu jsem však zklamaná. Komise předkládá soubor návrhů na posílení rámce EU pro zdravotní bezpečnost a posílení připravenosti na krize a reakce na ně ze strany klíčových agentur EU. Aby se posílil boj proti pandemii COVID-19 a v budoucnu se snadněji zvládaly mimořádné zdravotní události. Jediným světlým bodem návrhu je z mého pohledu zavedení možnosti vyhlášení mimořádné situace v EU což by znamenalo zahájení intenzivnější koordinace a umožnilo by vývoj, vytváření zásob a nákup produktů, které jsou v době krize důležité. To by v budoucnu jistě mohlo pomoci. Předložené dokumenty proklamují posílení dvou klíčových agentur EMA (lékové) a ECDC (přenosné nemoci), ale toto posílení je pouze kosmetické a dle mého názoru tak nedostatečné. Postavení ECDC stále zůstane pouze jako poradní. Dokud ECDC nebude moci aspoň v nekritičtějších moment opatření nařizovat, nikam se nepohneme. Navíc má vize Evropské zdravotní unie byla vždy o něčem trochu jiném, o řešení nerovností v přístupu ke zdravotní péči mezi jednotlivými skupinami pacientů, a věkovými skupinami. Byla o řešení špatné dostupnosti a přehnané ceně léků, o větší dostupnosti léků na vzácná onemocnění či jednodušším proplácením zdravotní péče poskytnuté v jiném členském státu. Je zjevné, že současný ráme EU umožňuje Komisi v této oblasti již jen drobné změny a bez hlubší reformy EU se zde neobejdeme. Musíme se posunout dále a přestat trvat na pravomocích, které ani neumíme používat. I přesto všechno návrh vítám, neboť po letech nezájmu o zdravotnictví na úrovni EU se konečně něco pozitivního děje a hýbou se dekády zamrzlé ledy.