Propouštění, zdražování, bída a bezvýchodná situace. To byly důsledky velké hospodářské krize, ale také událostí, které vedly k Frývaldovské stávce. A my zde dnes stojíme po 90 letech v době, kdy se potýkáme se zdražováním, obrovskými existenčními problémy velkého množství občanů a podle všeho i na prahu otřesů na pracovním trhu, které nás čekají. 94 % občanů je toho názoru, že základní lidská potřeba – tedy mít kde bydlet – je nedostupná. Dvě třetiny občanů nedosáhnou na průměrnou mzdu a to už vůbec nemluvím o tom, že je směšně nízká ve srovnání s tím, co berou zaměstnanci za stejnou práci na západ od nás.
Už nyní jsou občané na hranici svých možností, což ukázal krach firmy Bohemia Energy a problémy, do nichž uvrhl své klienty. Bohužel politika státu i EU v oblasti energií v návaznosti na Green Deal nedává naději na zlepšení. Ba naopak. Vypadá to na další zdražování, což v souvislosti s plánovaným omezením slev jízdného, důchodovou reformou, nebo reformou – já bych spíš použila slovo DEFORMOU – zákoníku práce, logicky uvrhne další a další občany do zásadních finančních problémů. Na vině však v tomto případě není jen COVID-19, ale režim, který všechny tyto aspekty stále a stále ve spirále času přináší. Svobodu člověka totiž neurčuje zákon, nebo možnost dojít si jednou za čtyři roky k volbám, ale reálné možnosti, které má. Jak praví jedno staré přísloví – bída mění svobodu v otroctví. Franz Kafka k tomu dodával, že luxus bohatých je vždy zaplacen bídou chudých. To platilo v roce 1931 a platí to i nyní. Komunisté stejně jako tehdy i dnes jako jediní stojí na straně pracujících občanů a každý, kdo z nich bude sdírat kůži, se s námi tvrdě střetne.
Aktuální doba bohužel vzývá různé lidi za hrdiny. Bezskrupulózní miliardáře, podvodníky, mafiány v bílých límečcích, nebo se také v dnešním světě může stát, že Nobelovu cenu míru získá Evropská unie, jejíž státy se podílí na zbytečných válkách a ozbrojených konfliktech. Zkrátka divná doba…Ale já bych chtěla říct, že pro mě jsou hrdinové všichni, kteří jdou se svou kůží na trh, aby vybojovali lepší podmínky pro ostatní. Několik stávkujících v roce 1931 za to bohužel zaplatilo svým vlastním životem. Naším úkolem je nikdy nezapomenout na ty, kteří prolili krev za lepší budoucnost. Frývaldovští stávkující byli navzdory tomu, že o nich nemluví televize ani různí novodobí ideologové, kteří by nejraději tyto události vymazali z mysli lidí, hrdinové. Hrdinové, před jejichž odkazem se klaním, a hrdinové, kteří mají a budou mít moji doživotní úctu.