Přestože se do českého mediálního prostoru z minulého plenárního zasedání konaného ve Štrasburku v září nedostalo z projednávaných témat nic jiného než uprchlíci, jednalo se o týden, ve kterém bylo přijato mnoho dobrého…
Tak například zpráva, kterou napsala kolegyně Laura Ferrara o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2013-14), obsahovala mnoho podnětného. Kritice podrobila například rozpočtové škrty a jejich negativní dopady na zaměstnanost, rovnost, kvalitu služeb a celkovou prosperitu společnosti.
Rovněž odsoudila nehumánní praktiky CIA, kterých se dopouštěla na území EU, a program sledování Národní bezpečnostní agentury (NSA). Zpráva kolegyně Ferrara se však dotkla i dalšího velmi důležitého tématu, protože: »poukazuje na význam evropské občanské iniciativy, která je účinným nástrojem, jenž evropským občanům poskytuje přímé demokratické právo podílet se na demokratickém rozhodovacím procesu EU, a to vedle práva evropských občanů předkládat petice Evropskému parlamentu a jejich práva odvolat se k evropskému veřejnému ochránci práv«.
Jednalo se o důležitý bod vzhledem k tomu, že jen pár desítek minut poté se hlasovalo o zprávě mé kolegyně z frakce Lynn Boylan o první úspěšné evropské občanské iniciativě Right2Water, kterou podpořily skoro dva miliony evropských občanů. Komise však výsledek náročné roční práce takřka nevzala na vědomí a lišácky řekla, že už toho udělala dost. Doufám, že zpráva kolegyně Lynn je donutí jednat a povede ke vzestupu evropských občanských iniciativ, které v současnosti odumírají.
Evropský parlament se také vyslovil proti školnému. Zejména vzhledem k tomu, že chudoba má velký vliv na rovný přístup ke vzdělávání kvůli přímým i nepřímým výdajům spojeným se školní docházkou dětí, ale i na přístup ke vzdělávání vysokoškolskému, je obzvláště obtížné pro mladé lidi z nízkopříjmových rodin. Parlament vyslovil přání, že se vlády budou držet toho, že kvalitní veřejné vzdělávání by mělo být bezplatné a dostupné všem dětem bez jakékoli diskriminace a bez ohledu na status pobytu.
Během plenárního zasedání jsem však nezapomněla ani na české občany a ve dvou projevech (celkem jsem měla na tomto plenárním zasedání čtyři vystoupení) jsem odsoudila, že horníci v některých zemích EU (např. v České republice) nemají nárok na předčasný odchod do důchodu a vyslovila jsem se pro celoevropský limit pro možnost odchodu do předčasného důchodu u takto náročných profesí. V tuto chvíli čekám na odpověď Rady, po které žádám, aby se touto otázkou zabývala.
Takže týden, který je pomalu prezentován jako nový Mnichov, nebyl zdaleka jen plný špatných zpráv. Občas by bylo hezké, kdyby se v médiích objevilo i to dobré z EU, namísto šíření neustálé paniky. Pak by se možná změnil i vztah veřejnosti k europarlamentu a Unii jako takové…