Julius Fučík nám ukazuje cestu. Proto ho nesmíme potkávat na ulicích, v parcích, v učebnicích a knihovnách. Mohl by nás totiž inspirovat k hlasitější obhajobě našich práv a prosazování našich požadavků. A to se nehodilo kapitalismu tenkrát, nehodí se mu to ani dnes. Proto v něm musí Fučík umírat dnes a denně v zapomnění. A proto my ho musíme dnes a denně připomínat, číst a sdílet.
Díky, že jsem si mohla spolu s britským historikem prof. Johnem Callow připomenout odkaz tohoto stále aktuálního novináře a národního hrdiny. Je s podivem, že zahraniční historikové jej studují a váží si ho víc než ti čeští.