Rozhovor pro Parlamentní listy
ROZHOVOR „Třeba ve Vyškově se sešlo pár lidí a novinářům tam zapózoval Bohuslav Sobotka. Když pominu fakt, že mnozí občané v mém regionu by jej za OKD raději viděli pózovat na lavici obžalovaných, tak právě Sobotka je člověk, který fenomén Andreje Babiše vytvořil,“ říká ohledně demonstrací europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Řekla, co si myslí o projevech některých umělců a prozradila, jak moc se EU „zabývá“ Andrejem Babišem. Vyjádřila se k vojenské základně USA v Polsku a vrátila se i k přejezdu amerického konvoje přes naše území. Promluvila také o životní úrovni v ČR a nevynechala ani otázku související s dostupností bydlení nejen pro mladé rodiny.
Protivládní demonstrace nabraly na obrátkách, organizátorům se podařilo podle jejich vlastních slov zaplnit Václavák, demonstrace probíhají v řadě měst po celé ČR, v neděli se na Letné v Praze sešlo až 230 tisíc lidí. Kam to až povede? Co můžeme očekávat v listopadu, kdy si připomínáme 30 let od sametové revoluce?
Myslíte kromě speciálního vydání Respektu? No doufám, že si položíme několik otázek: Proč je 30 let po listopadu 89 takový problém zaručit občanům důstojný život? Proč jsou nízké mzdy? Proč jsme rájem exekutorů a i poctivě pracující znají chudobu spojenou s exekuční pastí? Jak je lehké ukázat prstem na malého človíčka a od rána do večera ho obviňovat z jeho vlastních osobních chyb. Ano, víme, že si lidé velmi často půjčovali na hlouposti a maličkosti, ale je otázkou, zda za tyto věci chtěli kvůli konzumní kultuře, nebo kvůli tomu, že doufali, že jim ty věci přinesou důstojnost, či obojímu. Pokud bychom se měli dlužníka zeptat na jednu jedinou věc, mělo by nás zajímat, jestli za svou práci dostával důstojnou mzdu, umožňující mu důstojný život. Nehledejme chybu v lidech, když moc dobře víme, že chyba je v samotném systému. Jinak demonstrace po celé republice. Neberu jim váhu ani zápal, ale velká města nejsou pupek republiky. Třeba v okresním Vyškově se sešlo pár lidí a novinářům tam zapózoval Bohuslav Sobotka. Když pominu fakt, že mnozí občané v mém regionu by jej za OKD raději viděli pózovat na lavici obžalovaných, tak právě Sobotka je člověk, který fenomén Andreje Babiše vytvořil.
Mimochodem, je na místě přirovnávat nedělní velkou demonstraci na Letenské pláni k roku 1989?
Ne, ovšem paralely je možné najít vždy. Zaleží na tom, jak jsou v daném kontextu relevantní. Argument, že jde o podobné situace, jelikož se zase demonstruje na Letné, neberu.
Z Vaší zkušenosti, jak ve světle těchto událostí, jak demonstrací, tak i „dotační kauzy“ premiéra Babiše působíme v zahraničí, na kolegy z Evropské unie?
Tento týden jsem byla v Evropském parlamentu, kde se řeší otázky typu: Kdo bude předsedou Evropské komise? Kdo bude předsedou Evropské rady? Kdo bude předsedou Evropského parlamentu a jak budou rozděleny funkce místopředsedů? Kdo bude předsedat jednotlivým politickým frakcím? Jaké frakce budou předsedat jednotlivým výborům? Kteří poslanci z jednotlivých frakcí půjdou do kterých výborů a delegací? Všechny tyto otázky spojuje debata nad tím, jakým směrem se má EU následujících pět let upínat. Řečeno zcela jednoduše – Babiš není ani tím posledním bodem na současném programu EU.
Na demonstracích řeční i některé známé tváře a často nešetří dost ostrými výroky. „Ty svině nás chtějí rozdělit,“ řekl například syn Bolka Polívky Vladimír. Řekl také, že až bude dav nespokojených dost velký, tak se „naserem a půjdem na Hrad“. Herec a režisér Jiří Mádl pro změnu na jiné demonstraci označil demonstranty za hrdiny a vyzval k odstranění Babiše se Zemanem, kteří podle něj zneužívají slabší a hloupější spoluobčany. Je podle vás taková rétorika v pořádku? Neobrátí se to nakonec proti nim? Ostatně Polívka i Mádl to na sociálních místech pořádně „schytali“.
Opravdu nemám potřebu komentovat provolání každého, který se domnívá, že je celebritou, či synem někoho slavného. Čas je vzácný a takových keců od nejrůznějších chlapečků lítá moc.
„Takovej ten názor, že když někdo vyhrál volby, tak si máme všichni dřepnout do koutka a přetrpět těch pár let, než to bude všechno překopaný, s tím já nemůžu souhlasit,“ uvedla herečka Aňa Geislerová na adresu voleb a premiéra Babiše. Má pravdu?
Tento výrok osobně chápu. Nemám naprosto vůbec nic proti občanské angažovanosti a také odmítám, aby se šířila představa, že s kroky nejrůznějších vlád se smí pouze souhlasit, a nikoliv se vůči nim vymezovat. Proto jsem v minulosti podporovala demonstrace proti americké základně v Brdech a proti politice škrtů neoliberálního dua Nečas-Kalousek. Lidé samozřejmě mají právo vyjadřovat svůj názor, ale zároveň musí dokázat akceptovat i fakt, že nebudou buď vyslyšeni vůbec, či pouze částečně a pak apelovat na své spoluobčany, aby ve volbách rozhodli jinak.
„Dokážu si představit jejich frustraci, s čím jakoby oni zápolej a s tím, že jejich přísun informací, asi, nebo informovanost není tak velká jako naše, možná je to ani nezajímá nebo jsou třeba pod nějakým cíleným dezinformačním tlakem, to všechno tam figuruje,“ sdělila Geislerová k rozdílu mezi hlavním městem a zbytkem země. Existuje podle vás v ČR jakási informační bariéra? A jsou čeští občané ovlivněni dezinformacemi?
Pokud doteď ta bariéra neexistovala, tak se takovými výroky bezpochyby vytvoří. Nevím, jak si může dovolit označit mimopražské za občany druhé kategorie, což Geislerová v tomto výroku implicitně řekla. Mně vadí tahle šílená arogance. Prosím, projevujte nesouhlas. Klidně demonstrujte a snažte se lidi přesvědčovat, ale pokud z nich děláte hlupáky a pak se ještě divíte tomu, že vás za to nemají rádi, tak nezmůžete opravdu vůbec nic. Takhle se vytváří rozdělená společnost. Ano, paní Geislerová jistě bude oponovat, že to dělají hlavně jiní, ale nemůže popřít, že ona sama se na tom podílí. Možná z jiné strany, ale se stejným výsledkem. Takováto atmosféra ve společnosti nemůže přinést nic dobrého.
Polsko oznámilo, že postaví vojenskou základnu USA pro cca 1000 mužů. Je to dobré rozhodnutí? Myslíte si, že něco takového „vyroste“ postupem doby i u nás?
Je to polské rozhodnutí, které se naštěstí nestalo u nás. Poláci očividně chtějí vyhrát za každou cenu o tom, která ze zemí střední a východní Evropy vleze USA nejvíce někam. Nyní se tedy ve Washingtonu zavázali, že si vezmou tisícovku amerických vojáků z Německa, které se nebojí dávat současné americké administrativě svůj nesouhlas s její politikou, a ještě jim za peníze polských občanů postaví kasárna. Pro naprostou jistotu k tomu ještě v USA nakoupí dvaatřicet letounů F-35, kterými nahradí americké stíhačky F-16, a namísto pomyslné třešničky na dortu podepsaly s USA dohodu o dodávkách dvou miliard kubíků amerického kapalného plynu v hodnotě osmi miliard dolarů (cca 180 miliard korun). Polský prezident navíc už minulý rok řekl, že by se základna mohla jmenovat Fort Trump, což ukazuje až chorobnou touhu se prezidentovi USA zalíbit. Co za to všechno Polsko získá? V tuto chvíli vlastně nic jiného, než slib, že bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk s USA. Paradoxní na tom je, že přestože je Polsko dlouhodobě vnímáno jako největší spojenec USA ve střední a východní Evropě, není na tomto programu uvedeno dávno, když i Česká republika, Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko a Korejská republika se k němu připojily již před více jak deseti lety. Osobně mě však nejvíce znepokojuje informace, že na polské základně má být kromě vojáků i letka dronů Reaper. Tento typ dronu je přitom označován jako “špičkový bezpilotní bojovník“ a nahradil drony Predatori z toho důvodu, že unese dvacetkrát víc zbraní. Je pravdou, že se tento typ dronu dá samozřejmě využít i na průzkumné mise, ale nepopiratelným faktem je, že se jedná primárně o velmi smrtící nástroj.
A jak hodnotit nedávnou zkušenost amerických vojsk s dálnicí D1? Mohli si Američané za celý problém sami svou arogancí, když nejeli po železnici? Nebo je ostudná naše infrastruktura?
Domnívám se, že americká armáda měla naprosto standardní zážitek s D1. Možná by měl poslanec za ANO Martin Kolovratník, který prosazuje naprosto nesmyslné zvýšení ceny roční dálniční známky pro osobní automobily z 1500 na 2000 korun, navrhnout, aby naše dálnice neničila cizí vojenská technika. Zárověň – na revanš – navrhuju uspořádat na některé z hlavních amerických tepen přesun českých strojů V3S Praga.
Vy už jste se v minulém rozhovoru vyjadřovala k exekucím a zadluženosti Čechů. Když to nebudeme posuzovat pouze podle tohoto kritéria, myslíte si, že mohou být Češi se současnou životní úrovní spokojeni?
Podle debaty odborníků je minimální plat umožňující důstojný život necelých třicet tisíc korun měsíčně. Jelikož mediánová mzda byla na konci roku 2019 vyčíslena na 30 754 korun, znamená to, že polovina občanů České republiky nedostává mzdu umožňující důstojný život. Domnívám se, že není možné zveličit důležitost tohoto údaje – polovina (celá polovina) občanů České republiky nedostává mzdu umožňující důstojný život. Popravdě řečeno s tempem, jakým rostou v České republice ceny a životní náklady, není ani necelých třicet tisíc korun měsíčně žádné terno. Stačí si uvědomit, že ceny nemovitostí v největších městech vyletěly tak nahoru, že na vlastní bydlení v budoucnu dosáhnou pouze děti nejbohatších. Já osobně však považuji za naprosto nemorální fakt, že celá polovina lidí v České republice nemá úspory vyšší než deset tisíc korun, a tudíž je může položit každý nenadálý výdaj. Nemají na školu v přírodě pro své děti, a dokonce ani na roční tramvajenku (viz odporné příklady s dětskými exekucemi). Může se pak sakra někdo divit, že tito lidé, polovina všech občanů České republiky, má problém najít čas na něco jiného než práci a rodinu?
Medián mezd v prvním čtvrtletí roku 2019 vzrostl na 27 582 korun. Platy tedy prý rostou rychle i navzdory pesimističtější prognóze ČNB. Předpokládáte, že tempo růstu platů bude do budoucna již spíše zpomalovat?
Já primárně očekávám, že česká vláda bude podporovat zvyšování platů, jelikož se konce levné práce v České republice nikdo nedožije. Pracujeme poctivě, stále ještě platí „zlaté české ruce“, i když posledních 30 let vlády likvidují, co se dá. Naše práce je silně podhodnocena. Odměny za stejnou práci jsou až třikrát nižší než v sousedním Německu. Přitom bez naší práce by řada zahraničních společností nebohatla tak, jak bohatne. Špatná hospodářská politika z nás udělala pouhou montovnu. Na úrodné černozemi rostou sklady, málo se investuje do rozvoje technologií. Je nutné ukončit koloniální postavení našich zaměstnanců. Díky privatizaci je odliv peněz z České republiky jeden z nejsilnějších v EU a žádná vláda se ještě nesnažila udělat nic s faktem, že díky „daňové optimalizaci“ přicházíme ročně až o 51 miliard na daních. Korporace tak mají daňové ráje, ale hanba vám, pokud uděláte malou chybičku v daňovém přiznání. To pak přijde tučná pokuta, znak daňového pekla.
Vy jste se na svém FB vyjadřovala i k situaci kolem bydlení a dostupnosti bytů nejen pro mladé rodiny a sdílela jste článek, kde se informuje o tom, že v Berlíně některé skupiny bojují za „dostupné bydlení“. Jak situaci s dostupností bydlení vidíte u nás a jak ji řešit?
Osobně se domnívám, že je zapotřebí se bytové otázce velmi intenzivně věnovat, jelikož současný stav je neúnosný. Uznávám, že hledání řešení nebude jednoduché, ale domnívám se, že žádná společnost nemůže akceptovat, že mladé rodiny s dětmi mohou o vlastním bydlení jen snít. Dodnes nikdo nevymyslel lepší systém, než byly novomanželské půjčky. Překvapivě se k němu začaly hlásit i ti, kteří tvrdili, že za nás vše vyřeší “neviditelná ruka”. Škoda, že jim to trvalo 30 let! Abych dala příklad toho, co vidím v této otázce jako problém. Nedávno jsem se proklikala k přes půl roku starému článku o jedné pražské developerce. Ta měla v loňském roce k dispozici 250 ubytovacích zařízení. Článek dále zmiňuje, že jenom na Starém Městě je k pronájmu přes Airbnb (a jiné platformy) každý pátý byt, což znamená, že každý pátý byt není určen pro dlouhodobé bydlení. To považuji za naprosto šílené z hlediska většiny občanů ČR, i když samozřejmě není sporu o tom, že pro majitele oné bytové jednotky se jedná o velmi výnosný byznys. Nesmíme zapomínat na to, že turistické destinace nejsou žádnými skanzeny, ale i místem, kde reálně žijí lidé, kterým musí být umožněn normální život. Centra našich měst nejsou vytvořena k tomu, aby na nich turisté vytahovali selfie-sticks, ale aby v nich docházelo i k sousedskému kontaktu a rozvíjel se život našich občanů. Nebylo by moudré, abychom obětovali specifickou atmosféru našich měst a obcí turismu, stejně jako by nebylo moudré koncentrovat veškerý turismus jenom do pár míst po naší krásné republice.
Rozšiřuje se propast mezi penzemi mužů a žen. Zatímco průměrný důchodce muž si přijde na 14 627 Kč, průměrná důchodkyně dostává jen 12 143 Kč. Jde o problém, kterým by se vláda měla zabývat?
Samozřejmě ano, ale je to je otázka priorit. Armáda ČR má v plánu letos nakoupit 210 pásových obrněných vozidel pro pěchotu za 51 miliard korun. V srpnu by se mělo o tomto nákupu rozhodnout a není to jediné, co se chystá. Nakupovat se mají také nové radary, vrtulníky, děla a další technika. Kde na to ale česká armáda vezme prostředky? Jednoduché. Dostala je přidělené ze státního rozpočtu. Na tento rok se totiž jedná o obrovský nárůst o více než 10%. Kdepak učitelé, zdravotní sestry, pracovníci v kultuře atd. Ty si mohou nechat o takové finanční injekci jen zdát. Vláda se tak snaží splnit naprosto nesmyslný požadavek NATO, abychom na zbrojení utráceli 2% HDP. Očividně to není problém, ale když před několika lety vznikl požadavek na 1% na kulturu, vládní představitelé se jen pousmáli. Přitom platí, že čím menší prostředky na zbrojení, tím větší procento HDP může jít na finanční zajištění výdajů na důchody, případně jiné sociální věci. Již dnes máme z pohledu podílu procent z HDP na důchody, oproti jiným státům toto procento výrazně nižší a jde tedy o otázku priorit – podporovat důstojného stáří, nebo zbrojaře? Já mám jasno a vždy budu podporovat důstojný život našich občanů.