Rozhovor pro Parlamentnílisty.cz
„Je to obrovské selhání především politiků pětikoalice, že extrémně roste počet lidí, kteří potřebují pomoc potravinových bank,“ říká europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná a zmiňuje například „cpaní peněz do nesmyslných amerických stíhaček“. Promluvila i o „polistopadových“ změnách.
Paní poslankyně, máme za sebou oslavy 17. listopadu. Byly podle vás letos důstojné?
Jestli důstojné, to nemohu hodnotit. Každopádně vadí mi, že se „oslavy“ smrskly na nadávky na komunisty. Úplně se vytratily požadavky, které mířily do sociální oblasti. Rozdíly mezi papaláši a zbytkem občanů je markantnější než kdykoli dříve, ale to od málokoho 17. listopadu zaznělo.
Na svém facebookovém profilu jste připomněla nejen události roku 1989, ale také roku 1939. Máte pocit, že druhé zmíněné datum není v médiích připomínané takovou měrou jako to první? A pokud ano, proč je tomu podle vás tak?
Myslím, že listopadové události roku 1939 jsou zastíněny – jak ze strany politiků, tak hlavně médií – sametovou revolucí o padesát let později. Bohužel.
Když se vrátíme k roku 1989, jak hodnotit těch 33 let, které uplynuly od sametové revoluce?
V roce 1989 na těch náměstích demonstrovali často řadoví komunisté. Chtěli se zbavit negativ, která minulý režim měl, ale zároveň zachovat to dobré. Ostatně sám zmiňovaný Václav Havel prohlašoval, že nechce likvidovat socialismus a nechtěli ho – podle tehdejšího průzkumu – měnit za kapitalismus ani lidé. Pro kapitalistickou cestu se tehdy vyslovovala pouhá čtyři procenta společnosti. Změny tedy přišly. Dokonce větší a jiné, než se původně čekalo. Pamětníci potvrdí, jak se dlouho záměrně nepoužívalo slovo kapitalismus. A svoboda, která byla hlavním heslem tehdejších událostí, je dnes zase jen pro některé. Pro ty bohatší. Právě dnes bychom měli myslet na ty, pro které je kvůli rostoucí chudobě například svoboda cestování termín ze slovníku cizích slov. Nehodlám ale dělat advokáta minulému režimu. Žiji dnes, koukám dopředu a spolu s dalšími bojuji za oběti rekordní inflace, která útočí na rodinné rozpočty, či energetické krize. To jsou lidé – a je jich stále víc, kteří z pochopitelných důvodů svobodu a údajnou demokracii neocení. A jestli oni nemají právo na štěstí, protože se musejí otáčet, aby uživili rodiny bez upadání do dluhů, bavme se o tom, jestli kapitalismus není v rozporu právě se svobodou a demokracií.
Samozřejmě vždy záleží také na tom, kdo tu éru 33 let hodnotí. Jinak se k režimu asi bude stavět miliardář nebo bankéř než skladník před důchodem, který by byl v minulém režimu už několikátý rok v důchodu.
Z některých míst se ozývá, že tady chybí Václav Havel. Chybí?
Někomu možná ano, mně rozhodně ne.
Často je současná situace, kdy vycházejí lidé protestovat do ulic, srovnávána právě s rokem 1989. Je to namístě?
Myslím, že je to namístě. A teď si vypůjčím text, který na svém facebooku zveřejnila Marxistická alternativa. Naprosto se s ním ztotožňuji:
„Po 33 letech od sametové revoluce se ze svátku 17. 11. stal obyčejný vyprázdněný dogmatický kult, který pouze slouží vládnoucí třídě jako demagogický nástroj legitimizace své vlády. Všechna hesla o svobodě tisku, slova, shromažďování, o demokracii a o možnostech volby a individuálního rozvoje dávno ztratila svůj reálný základ. Všechna práva máme pouze formálně, reálně však nemůžeme využívat nic z výše jmenovaného.
Jakou možnost volby ve svém životě má skladník, vydělávající v ČR průměrně 27 684 hrubého měsíčně, když průměrné nájemné za průměrně velký byt o velikosti 68,5 m2 se průměrně v Česku pohybuje podle krajů na ceně od 13 426 až po 27 400? Jakou možnost má ve svém životě se svobodně rozvíjet, zakládat politické strany, kandidovat, vyjadřovat svůj názor a shromažďovat se, a vůbec studovat politické teorie, když reálně musí mít dvě práce, aby uživil sebe a svoji rodinu?
Ano, máte možnost volby a možnost cestovat. Tak jděte do obchodu a kupte si, na co máte chuť! Jeďte na dovolenou, kam chcete jet! Nemáte peníze? Ale ouha! Tak to vám asi váš jídelníček bude určovat slevový leták z Kauflandu a na dovolenou si jeďte k rybníku!
Máte možnost volit a být volen! Tak jděte založit politickou stranu hájící zájmy skladníků! Že na to nemáte čas ani peníze, abyste mohli pořádat kampaň a pronajímat si na shromažďování kanceláře a konferenční místnosti? Ale ouha! No pořád ještě můžete volit SPOLU! A pokud tak neučiníte, miliardáři vlastněné sdělovací prostředky vám vysvětlí, jaký jste dezolát!
Chcete se věnovat gymnastice, ale místo toho musíte chodit na směny do fabriky, abyste podpořili vaši rodinu topící se v dluzích? Chcete, aby váš hlas a názor byl slyšet, ale nemáte prostředky, jak to učinit? Chcete studovat, ale trápí vás hrozba školného? Chcete pokojně jíst, bydlet, topit, svítit a starat se o svou rodinu, ale nechcete u toho ztratit svou důstojnost? Ouha! Ouha! Ouha! Nemáme žádnou demokracii, dokud menšina kapitalistů čím dále tím více zjevněji diktuje proletářské většině…
Nedávno se v supermarketech konala sbírka za účelem doplnění tzv. potravinových bank, které dávají jídlo chudým. Například Jurečka či Richterová se zapojili, Pekarová Adamová slíbila umísťovat nespotřebované jídlo ze Sněmovny do těchto bank. Jak to na vás působí?
Pro mě je nepředstavitelné, aby ve státu, kde za rok 100 nejbohatších lidí zbohatlo o půl bilionu (!) korun, představitelé vlády vůbec připustili nutnost existence tzv. potravinových bank. Je to obrovské selhání především politiků pětikoalice, že extrémně roste počet lidí, kteří potřebují pomoc těchto „bank“. Sama jsem rovněž přispěla, ale já chci žít v zemi, kde žádné potravinové sbírky nebudeme potřebovat!
Co tedy říci na to, že v 21. století vůbec je potřeba taková potravinová sbírka, potravinová banka?
Už jsem to naznačila v předchozí odpovědi. Vadí mi, že stát se na to kouká (ba dokonce vládní politici pro správné PR taky vyrazili na nákupy), ale místo pomoci lidem cpe peníze do nesmyslných amerických stíhaček; kouká, jak lidi okrádají banky, energetické giganty a vlastně i ty řetězce, v nichž ona potravinová sbírka probíhá…
Mimochodem, co říkáte na návrhy opatření ke snížení rozpočtových deficitů státu, které pro vládu připravila Národní ekonomická rada, tvz. NERV? (snížení podpory v nezaměstnanosti, zkrácení rodičovské dovolené, zrušení státní podpory stavebního spoření, redukce počtu policistů…)
Já bych u lobbistického uskupení manažerů bank a pojišťoven vůbec nepoužívala adjektivum „národní“. Myslím, že ti, kteří tam sedí, daleko více prosazují zájmy své, případně zájmy svých chlebodárců než zájmy občanů. Vždyť žádný z nich si nedovede podle mého soudu ani představit, jak normální člověk žije a jaké jsou jeho potřeby a starosti.
Na vlnu odporu narazil nedávno se svou úvahou vrátit do hry nadstandardy ve zdravotnictví ministr Válek. Co by to ve své podstatě podle vás znamenalo?
Že zdravotnictví bude pro ty, co na to mají, a ty ostatní. Zdraví nesmí být kšeft! Ale asociální TOP 09 by podobným způsobem ráda rozdělovala třeba i vysokoškolské studenty. Prim nebudou hrát znalosti, dovednosti a talent, ale to, jestli mají rodiče naditou peněženku. Děsivé.
A co říci celkově na vývoj stavu zdravotní péče v ČR, kdy například vidíme v médiích dlouhé fronty před ordinací zubaře, aby lidé vůbec tuto péči získali? Na sociálních sítích v této souvislosti zazněla připomínka například front na novou televizi, pračku či auto před rokem 1989…
Zdraví má přednost přede všemi materiálními statky – tedy tak to mám v sobě zakotveno alespoň já. Je tragické, že mnoho let se ví o nedostatku zubařů – statistiky to ukazují minimálně deset patnáct let – a nikdo s tím systematicky nic nedělá. Tíha tak zůstává na městech a obcích, které se snaží přilákat zubaře a zubařky na různé benefity. Je nutné ovšem tento problém řešit komplexně z centrální úrovně. Tím by třeba mohl začít místo vymýšlení nesmyslů pan ministr zdravotnictví Válek.
A jen tak mimochodem – víte, jaká je aktuálně čekací doba na novou oktávii? Podle specifikace až rok a půl. Takže fronta se nestojí, ale pěkně si zákazník počká. Tedy pokud vůbec na to nové auto má.
Pojďme na další téma. Před pár dny dopadla na farmu na východě Polska raketa, která zabila dva lidi. Okamžitě to vyvolalo silnou odezvu proti Rusku. Ráno ale přišla z USA oficiální informace, že se nejspíš jednalo o raketu ukrajinskou. Co na celou tu věc říkáte?
Dokonce se podle všeho ukázalo, že Poláci věděli už nedlouho po dopadení rakety, že je ukrajinská, ale čekali se zveřejněním, co na to řekne velký bratr – světový policajt – USA. Úplně jsem se vyděsila, když jsem četla Twitter Miroslavy Němcové, Tomáše Zdechovského, Jany Černochové nebo prezidentských kandidátů Danuše Nerudové či Petra Pavla. Netušila jsem, že jsou války chtiví až do takové míry, jakou předvedli. Stejně tak horlivá byla česká média – zatímco ta zahraniční byla velmi zdrženlivá, ta česká měla o vině hned jasno. Chtěla bych dodat, že smrt nevinných lidí je vždy tragédie, a proto by měli světoví politici místo harašení zbraněmi co nejdříve dostat obě strany k jednacímu stolu.