Operace na podporu míru – spolupráce EU s OSN a Africkou unií

Při hlasování o usnesení Evropského parlamentu o mírových operacích – spolupráce EU s OSN a Africkou unií jsem se rozhodla zdržet. Domnívám se, že je samozřejmě pravdou, že mírové operace jsou formou reakce na krizi a jejich cílem je zabránit ozbrojenému konfliktu, obnovit, udržet nebo vybudovat mír, prosazovat mírové dohody a řešit složité naléhavé situace a problémy zapříčiněné selhávajícími či slabými státy a že cílem mírových operací je pomoci vytvořit na delší dobu stabilní, bezpečné a lépe prosperující prostředí, ale usnesení opomíjí skutečnost, že v minulosti nebyly „velké“ mírové mise z hlediska dlouhodobé stability a míru vůbec úspěšné. Principiálně souhlasím s mnoha požadavky z menšinové zprávy, aby např. mechanizmus odpovědnosti za ochranu nebyl využíván jako záminka k vojenským zásahům, aby nadnárodní společnosti a zahraniční velmoci okamžitě ukončily plenění přírodních zdrojů a aby byly uhrazeny škody, aby NATO odešlo z afrického kontinentu, aby bylo zastaveno slučování občanských a vojenských kapacit a byla ukončena spolupráce EU s NATO, jakož i jejich zásahy a aby došlo k jasnému oddělení EU od aliance NATO. Nic to ovšem nemění na faktu, že mnohé země na africkém kontinentě se nacházejí na pokraji občanské války a EU nesmí nečinně přihlížet či se vzdávat nástrojů napomáhajících k mírovému řešení konfliktů.