Paní předsedající, při veškeré úctě k demokraticky zvolené vládě v Polsku nechápu, jak se mohla rozhodnout preferovat tmářskou a zpátečnickou politiku ve vztahu k právům žen.
Já jsem dnes velmi smutná a velmi hrdá. Velmi smutná, protože tady mluvíme o věci, o které jsem se domnívala, že v 21. století vůbec není možné, aby byla v jakékoliv zemi na pořadu dne. A velmi hrdá na většinu Evropského parlamentu, který polským ženám ukázal, že v tom nejsou samy.
Ale, vážená paní komisařko, dovolte mi Vás požádat o jednu věc. Musíme od slov přejít k činům, protože pokud tak neučiníme, hrozí nám to, že polské ženy budou umírat následkem toho, že nebudou moct podstoupit zákrok, který by jim zachránil život, a také nám možná hrozí to, že podobné tmářské a středověké zákony v Polsku budou následovat. Já si to nepřeji a pevně Vám věřím, že Vy také ne.