Proč frakce GUE/NGL nepodpořila smlouvu CETA

Frakce Evropského parlamentu GUE/NGL,  jejiž je KSČM členem, stále stojí pevně za svým závazkem preferovat zájmy evropských občanů, před zájmy korporací a podle toho bude hlasovat i o smlouvě CETA. Předkládám tímto zkrácené stanovisko naší frakce k této smlouvě, které osvětlí, proč tuto smlouvu odmítáme.

Vzhledem k tomu, že

• uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Kanadou není slučitelné s pokrokem Evropské unie určující si svou vlastní cestu a prosazující své cíle z hlediska ochrany životního prostředí, uplatňování zásady předběžné opatrnosti, sociální soudržnosti, důstojné práce, obrany občanských svobod zejména s ohledem na ochranu údajů, přístupu ke zdravotním službám, politik v oblasti kultury a kulturní rozmanitosti, potravinového zabezpečení a ochrany rodinných zemědělských podniků;

• harmonizace pravidel EU a Kanady nesmí za žádných okolností ohrozit zdraví spotřebitelů nebo snížit kvalitativní standardy, jež musí splňovat výrobky Kanady uváděné na evropský trh;

• standardy v oblasti zemědělských produktů se mezi EU a Kanadou značně liší a snížení standardů není slučitelné a přijatelné;

• zmírnění regulační zátěže by mělo být vždy pečlivě zváženo s ohledem na právo spotřebitelů na informace a právo občanů na společnost poskytující právní jistotu;

• institucionalizovaná spolupráce v oblasti regulace v současné podobě navržené Komisí ohrožuje legislativní výsady Evropského parlamentu i vnitrostátních parlamentů;

• tajný charakter vedení jednání o dohodě CETA vedl k nedostatečné demokratické kontrole nad průběhem jednání; vzhledem k tomu, že úplný přístup k hlavním dokumentům z jednání poskytnutý poslancům na různých správních úrovních na obou stranách Atlantiku a novinářům, výzkumným pracovníkům a občanům a organizacím občanské společnosti by byl projevem demokratické zásady; vzhledem k tomu, že konsolidovaná znění by měla být okamžitě zveřejněna;

• vliv lobbistů za zájmy korporací je daleko větší než vliv lobbistů z občanské společnosti a jejich kontakt s Komisí je až desetkrát častější;

• globalizace je v současnosti nedostatečně regulována a obchodní dohoda, která se soustředí na další deregulaci tím, že se zaměřuje zejména na necelní překážky obchodu, by poškodila práva pracovníků a spotřebitelů, zatímco velké korporace a investiční fondy by tento druh liberalizace ještě více využily; je zapotřebí dohoda, která se soustředí na ochranu pracovníků, spotřebitelů a životního prostředí;

• je obtížné posoudit skutečný dopad dohody CETA na hospodářství EU i Kanady, neboť studie ukazují protichůdné výsledky; dohoda CETA nepřinese vyřešení dlouhodobých strukturálních hospodářských problémů v EU ani jejich hlavních příčin;

• 87 % z více než 20 milionů malých a středních podniků v EU závisí na domácí poptávce a je pro tyto podniky důležitější, aby se pokročilo v dalším rozvoji místního, regionálního a společného evropského trhu;

• dohoda CETA neobsahuje kapitolu o malých a středních podnicích;

• oblasti, které jsou převážně venkovské a jež jsou zaměřeny na konkrétní činnosti a mají jen omezené alternativy, jsou vysoce citlivé vůči dopadům dohody CETA; venkovské oblasti a zaměstnanost na venkově ohrožuje odklon od tradičních modelů zemědělství, který tato dohoda přinese;

 

Frakce GUE/NGL

• odmítá současnou dohodu CETA;

• domnívá se, že ambiciózní „celosvětové standardy“, jež Komise slibuje stanovit prostřednictvím dohod, jako je TTIP a CETA, jsou mýtem, neboť uvedené dohody obsahují pouze dvoustranné vzájemné uznání;

• naléhavě vyzývá Komisi, aby měla na paměti, že dohoda CETA a další obří obchodní dohody zavedou fakticky standardy, které z dalších jednání o obchodu vyloučí asi 130 zemí;

• odmítá dohodu CETA, neboť se snaží zvýšit zisky nadnárodních společností namísto toho, aby posilovala společnost;

• vyzývá Komisi, aby zajistila, aby cílem kapitoly týkající se udržitelného rozvoje byla plná a účinná ratifikace, provedení a uplatňování osmi základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a jejich obsahu, Agendy důstojné práce MOP a hlavních mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí;

• vyzývá Komisi, aby zajistila, aby provádění a dodržování pracovních ustanovení podléhalo účinnému postupu monitorování zahrnujícímu sociální partnery a zástupce občanské společnosti;

• zdůrazňuje, že strany dohody nesmí podporovat obchod nebo přímé zahraniční investice pomocí snižování domácích pracovněprávních předpisů a že žádné ustanovení dohody by nemělo stranám bránit v uplatňování jejich vnitrostátního práva;

• zdůrazňuje, že zesílená hospodářská soutěž v oblasti investic mezi bankami a dalšími poskytovateli finančních služeb se sídlem v EU a kanadskými bankami a dalšími poskytovateli finančních služeb dále zvyšuje propojenost finančních systémů v Kanadě i EU a jejich zranitelnost vůči vnějším otřesům a krizím;

• konstatuje, že finanční odvětví se bude za účelem získávání trhů chovat rizikověji, prodávat více finančních produktů s vysokým rizikem a omezovat služby pro méně zámožné klienty;

• zdůrazňuje, že je zásadní dohodu CETA a další srovnatelné dohody o volném obchodu odmítnout, neboť zvyšují zranitelnost evropských malých a středních podniků vůči nadnárodním společnostem;

• připomíná, že během veřejných konzultací o systémech ochrany investic se 97 % dotázaných stavělo záporně k jakémukoli druhu rozhodčího řízení mezi investorem a státem s tím, že pouze žalujícímu investorovi a obžalované vnitrostátní vládě země je umožněno být stranou soudního řízení;

• konstatuje, že navrhovaný systém soudů pro investice neobstál v demokratické zkoušce a zaručuje korporacím právo obejít vnitrostátní soudy, přičemž umožňuje zahraničním investorům zvláštní přístup k mimořádně mocnému procesu mezinárodního soudního rozhodnutí, jež může zahrnovat miliardy eur z veřejných finančních prostředků;

• konstatuje, že rozhodčí soudci budou placeni na základě počtu projednávaných případů a investovaného času, což bude vytvářet pobídky pro prodlužování řízení s významnými náklady pro daňové poplatníky;

• konstatuje, že 80 % amerických společností má významný kapitálový podíl v určité kanadské společnosti a že podpisem této dohody dává EU těmto společnostem příležitost zahájit soudní řízení proti vládám jejích členských států na náklady daňových poplatníků;

• konstatuje, že CETA by zahraničním investorům umožnila podávat žaloby na členské státy EU z důvodu právních předpisů, které schvalují a jež ovlivňují zisky investorů, včetně těch, které byly navrženy za účelem ochrany veřejného zdraví, životního prostředí nebo práv pracovníků; dále konstatuje, že nezávislý odborník OSN prohlásil, že dohoda CETA není slučitelná s právním státem, demokracií a lidskými právy, a uvedl, že obchodní dohody by měly být ratifikovány až poté, co bylo provedeno posouzení jejich dopadů na lidská práva, zdraví a životní prostředí, což se v případě dohody CETA nestalo;

• konstatuje, že i když vláda Belgie oznámila, že požádá Soudní dvůr o stanovisko k tomu, zda je platnost systému soudů pro investice v souladu se Smlouvami EU, žádná evropská instituce tak neučinila a Soudní dvůr nebyl požádán ani o právní stanovisko k tomu, zda je v souladu se Smlouvami EU platnost systému soudů pro investice v podobě vícestranného soudu pro investice;

• připomíná, že právo obou stran na regulaci podléhá ustanovením dohody CETA, čímž snižuje regulatorní prostor pro vnitrostátní orgány;

• konstatuje, že smíšený výbor CETA bude mít v budoucím legislativním procesu dalekosáhlé pravomoci, aniž by podléhal demokratické kontrole;

• odmítá přístup takzvané „živoucí dohody“ a vyžadování toho, aby byly dojednány všechny důležité podrobnosti dohody, přičemž se domnívá, že nic by nemělo být dohodnuto, dokud není dohodnuto vše; odmítá návrh, podle nějž by regulatorní otázky měly být dodatečně přeneseny na zvláštní odborné skupiny, což by vedlo k obcházení demokratického legislativního procesu;

• domnívá se, že Komise by se měla zaměřit na dohody a smlouvy, které brání lidská práva a udržitelný rozvoj, nikoli současnou obchodní politiku, jež je prospěšná jen pro nadnárodní korporace;

• domnívá se, že v dohodě CETA není dostatečně zakotvena zásada předběžné opatrnosti a její budoucí uplatňování;

• odmítá skutečnost, že z ustanovení dohody CETA nejsou jasně vyloučeni veřejní dodavatelé vody, což vede k situaci, kdy by vládní politiky v této oblasti sloužící k ochraně přístupu k čisté a bezpečné pitné vodě mohly čelit žalobě podle kapitoly o investicích coby „překážky pro obchod“, která by potvrdila precedens pro všechny politiky ve veřejném sektoru; dále konstatuje, že dohoda CETA neobsahuje popis nebo definici veřejných služeb;

• odmítá hrozby, které dohoda CETA představuje pro veřejná politická opatření v odvětví veřejného zdraví, a odmítá právo zahraničních investorů zpochybnit tato opatření na základě ustanovení o zahraničních investicích; lituje skutečnosti, že převáží obchodní zájmy nadnárodních společností, které jsou podpořeny systémem rozhodčího řízení, zatímco lidská stránka a práva pacientů jsou opomíjeny;

• konstatuje, že dohoda CETA by podnítila finanční odvětví k přijímání větších rizik – zapojením se do spekulativních investic – za účelem přežití na více konkurenčním mezinárodním trhu; domnívá se, že CETA rovněž omezí možnosti regulace, které mají k dispozici vlády k řešení finanční nestability;

• konstatuje, že dohoda CETA bude mít negativní dopad na přístup k léčivým přípravkům; domnívá se, že dohoda CETA může oslabit kvalitativní standardy a dostupnost služeb obecného zájmu (sociální služby, zdravotní péče, vzdělávání, voda);

• poznamenává, že dohoda CETA nezahrnuje posouzení možného dopadu na ceny léčivých přípravků;

• vyzývá Komisi, aby se pevně zavázala k důslednému zachování současných i budoucích standardů v oblasti bezpečnosti potravin, lidského zdraví, zdraví rostlin a plodin, ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitelů a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které jsou stanoveny právními předpisy EU; vyzývá také Komisi, aby zajistila, že v budoucnosti nebude žádným způsobem bráněno posílení těchto standardů, že nebudou oslabovány základní hodnoty EU, jako je zásada předběžné opatrnosti a udržitelné zemědělské hospodaření, a že občané EU budou moci mít nadále důvěru ve sledovatelnost a označování produktů na trhu EU;

• vyzývá Komisi, aby vyvinula veškeré úsilí s cílem zajistit, že dovoz zemědělských produktů do EU bude povolen pouze tehdy, pokud byly vyrobeny způsobem, který je v souladu s evropskými standardy pro ochranu spotřebitele, dobré životní podmínky zvířat a ochranu životního prostředí a minimálními standardy sociální ochrany;

• konstatuje, že dohoda CETA může s ohledem na svůj negativní dopad na změnu klimatu a oslabování environmentálních, sociálních a pracovních práv pouze potlačovat náš cíl dosažení cílů udržitelného rozvoje;

• odmítá skutečnost, že dohoda CETA oslabuje ochranu osobních údajů občanů EU;
• domnívá se, že tuto dohodu musí ratifikovat všechny vnitrostátní parlamenty v souladu se svými postupy;

• odmítá dohodu CETA a neuděluje svůj souhlas;