Vnímám schválenou „reformu“ autorského práva v EU jako promarněnou příležitost.
Měli jsme jedinečnou šanci zmodernizovat stávající pravidla a uzpůsobit je digitální době, podpořit kreativní průmysl, který v Evropě zaměstnává kolem 8,7 milionu lidí. Bohužel však návrh, který si prohlasovali především pravicoví poslanci, nepřinese mnoho dobrého, přestože na všechna negativa dlouhodobě v Evropské parlamentu upozorňovat kolega Jiří Maštálka. Mám k návrhu tyto výhrady:
1. Nedostatečně široce formulovaná výjimka pro tzv. vytěžování textů v případě výzkumů a rešerší v článku 3 návrhu, což negativně dopadne na vědecké badatele či univerzity;
2. Dále je možné minimálně polemizovat o tom, jaké dopady přinese článek 4 na české školství. Jeho paragraf 2 se nám přes veškeré snahy nepodařilo zcela vyjasnit. A tak můžeme jen doufat, že pedagogové budou i nadále moci při výuce ve školách pouštět např. ukázky písniček Karla Gotta bez nutnosti uzavírat licenční smlouvy;
3. A samozřejmě nelze nezmínit článek 13. Ten se po dohodě s Radou stal snad ještě horším. Definitivně konci éra internetu jako svobodné platformy pro výměnu názoru a informací. Napříště bude o vašich fotkách na sociálních sítích rozhodovat jakási umělá technologie, nebo-li filtr. Ten bude rozhodovat o tom, zda uveřejňovaný obsah je závadný, či nikoliv. Takzvané nahrávací filtry, které zavádí, se budou dle dohody týkat všech komerčních poskytovatelů obsahu, kteří jsou na trhu déle než tři roky, mají roční obrat nad 10 milionů eur či přes pět milionů návštěvníků za měsíc – což poškozuje i řadu malých a středních českých firem. Na evropský digitální trh se tak budou moci dostávat jedině velké firmy, pro malé firmy to bude mnohem složitější;
4. Souhlasím i s postojem 5 členských států, které v Radě návrh odmítly (Itálie, Polsko, Nizozemí, Finsko, Lucembursko), protože se nám nepodařilo najít vyvážený návrh, který by dostatečně zohlednil legitimní zájmy všech dotčených. Boj za svobodný internet však nesmíme vzdát – Nenechme to tak