Mám vždycky velmi ráda odpovědi Komise na moje parlamentní otázky. Je naprosto neuvěřitelné, pomocí kolika slov, se dá říci zhola nic. Tentokrát o prodeji méně kvalitních značkových potravin ve východoevropských členských státech.
Otázka:
Podle informací poskytnutých ministerstvem výživy a zemědělství Slovenska má přes 50 % potravin prodávaných na Slovensku podstatně nižší kvalitu (pokud jde o tuk, konzervační látky a umělé přísady) než rovnocenné produkty prodávané v jiných členských státech.
Podobné údaje předložil maďarský úřad pro bezpečnost potravin (NEBIH), jenž konstatoval, že ve 24 případech nejsou v Maďarsku a v Rakousku pod stejnou značkou patrně prodávány stejné produkty.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem je nutné zpochybnit praxi předních potravinářských podniků, které v dotčených zemích prodávají potraviny nižší kvality, než jaké prodávají jinde v Evropě.
1. Ví Komise o této praxi potravinářských podniků? Pokud ano, rozhodla se provést v každém členském státě komparativní studii? Existují důkazy z jiných členských států, např. z Řecka či České republiky?
2. Co si myslí Komise o tom, že podniky používají u stejných produktů a při stejné jednotkové míře zisku méně kvalitní látky? Dělí se spotřebitelé na první a druhou třídu?
3. Jak hodlá Komise chránit spotřebitele v členských státech před standardy, které nejsou jednotné pro celou Unii, a před produkty nižší kvality?
Odpověď od komisařky Jourové:
1. Komise by váženou paní poslankyni a váženého pana poslance ráda ujistila, že zprávám o potravinách dvojí kvality věnuje zvláštní pozornost. Jak Komise uvedla v odpovědi na otázku k písemnému zodpovězení P-001317/2017, útvary Komise se sešly s úřady pro ochranu spotřebitele a zdůraznily, že tyto úřady mají nejlepší předpoklady pro posouzení případných klamavých praktik. Kromě toho Komise vyzvala všechny členské státy, aby jí poskytly důkazy, včetně výsledků testů.
2. Komise se domnívá, že cílem stávajících právních předpisů EU je zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele, bezpečnost a správné a spolehlivé informace pro spotřebitele. Za tímto účelem jsou v právních předpisech týkajících se potravin stanovena obecná pravidla a požadavky pro označování a spotřebitelé by měli být o složení potravin plně informováni. Splňují-li výrobky právní požadavky EU a jejich označení spotřebitele neklame, pokud jde o základní vlastnosti, společnostem nic nebrání rozlišovat výrobky podle trhů z hlediska vkusu, preferencí či kupní síly spotřebitelů. Kdyby však některý obchodník propagoval určitý výrobek jako výrobek, který je stejný v několika členských státech, ale zároveň by v některé z těchto zemí v porovnání s jinými zeměmi cíleně snížil jakost tohoto výrobku, příslušný vnitrostátní orgán by mohl tento postup posoudit podle směrnice 2005/29/ES(1).
3. Útvary Komise provedou analýzu údajů a důkazů shromážděných úřady pro ochranu spotřebitele pro účely zasedání fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce (20. června 2017) v souladu se závěry Evropské rady ze dne 9. března 2017.