Paní předsedající, na začátek mi dovolte poděkovat vysoké představitelce paní Mogheriniové za její úvodní projev. Za svůj poměrně krátký aktivní politický život jsem nucena zaujmout postoj k již druhé válce v Evropě. Po té první zůstal pocit bolesti a křivd u mnoha lidí na Balkáně. Plus umělý stát – Kosovo – se dvěma centry: administrativním v Prištině a geopolitickým na americké vojenské základně Camp Bondsteel.
Co zůstane na Ukrajině po druhé evropské válce mého života? Kolik zbytečně prolité krve a kolik zášti a jaké nové vojenské základny? Potřebujeme řešení situace na Ukrajině, které nastartuje cestu k soužití lidí různých národů, jazyků a konfesí. Ne v podobě dnešního zdánlivého vítězství, které založí budoucí konflikty. Duch Minska, zastavení bojů, výměna zajatců a v neposlední řadě ústavní reforma, to je politika, kterou musíme prosazovat. To by měl být i důkaz, že si Evropská unie skutečně zaslouží Nobelovu cenu míru.