Devítiměsíční občanská válka, zásah vnějších vojsk a svržení Kaddáfího režimu v roce 2011 vedly k chaosu a destabilizaci Libye i celého přilehlého regionu. Ambice libyjského lidu byly zmařeny politickým rozdělením a násilím, které postupně přerostlo v totální občanskou válku. Nedomyšlenost kroku bombardovat území Libye, na kterém se podílely i některé členské státy EU, dnes bije do očí. Evidentně nikdo nedomyslel, o jak komplikovanou etnicko-kmenovou a náboženskou situaci představující časovanou bombu v této zemi i v celém regionu jde. Ten, kdo rozhodl o tomto zásahu, by měl být potrestán před mezinárodním soudem. Neexistence efektivní státní moci vedla k nekontrolovatelnému šíření zbraní v celém regionu, k vzedmutí násilí na jih od hranic Libye. Nestabilita celého regionu, neexistence sociálního systému, rozvrácení hospodářství i vidina žádné lepší budoucnosti vyhnaly k EU sílící migrační vlnu, před níž stojíme absolutně bezradní a jen se díváme na přibývající tragédie. Musím konstatovat, že jsme se z této situace vůbec nepoučili, neboť i dnes přicházejí z mnoha stran výzvy, aby byly ke stabilizaci situace vyslány ozbrojené síly ze zahraničí. Návrh společného usnesení šel dobrou cestou a v omezené míře obsahoval střípky výše zmíněné kritiky, avšak stále neodrážel dostatečně reálně situaci v této zemi, proto jsem se při hlasování zdržela.
Made with love by Kateřina Konečná © 2018
Výhradní odpovědnost nese poslanec, který tuto politickou a informační činnost financuje. Evropský parlament nenese odpovědnost za využití uvedených informací.