Paní předsedající, cíle udržitelného rozvoje jsou často označovány, respektive haněny, jako utopistické. Já se však domnívám, že tomu tak není.
Vezměme si například požadavek vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě do roku 2030. Chápu, že to může znít nereálně, ale pokud si uvědomíme, že náklady na eliminaci chudoby ve světě na celý rok se rovnají nákladům na zbrojení za osm dní, uvědomíme si, jak málo stačí. Tvrdá pravda je, že chudoba může být vymýcena, ovšem chybí vůle, a to zejména ze strany politických a ekonomických elit, které se na současném stavu tak drasticky podílely. Snížit chudobu na polovinu zní sice realističtěji než požadavek na vymýcení chudoby všude a ve všech podobách, ale nesmíme zapomínat, že chudoba ročně zabije více lidí, než zemřelo za druhé světové války.
Pokud budeme chtít jít ke kořenům problému, pak se dostaneme k selhávajícím politickým a ekonomickým elitám a nerovnoměrnému způsobu, jakým je bohatství ve světě distribuováno. O tom však už nemluvíme.