Čekání nic neřeší

Česká republika není v úplně dobré kondici. Již půl roku zde vládne vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny. Mezi tím stihli občané rozdat znovu karty politickým subjektům a více jak dva měsíce nyní čekáme na ustavení vlády nové. To vše v situaci, kdy dochází k rostoucí nezaměstnanosti, ČNB nám zvyšuje kurz koruny, čímž dochází k zdražování základních potravin, nemocnice jsou ve stávkových pohotovostech a lidem nejsou vypláceny sociální dávky. Nelze zapomenout ani na největší majetkový převrat, který se koná právě v těchto dnech, a pravicoví politici mu dali vzletný název „církevní restituce“. K tomu všemu pro mě nepochopitelně prezident otálí s jmenováním premiéra a ministrů vzešlých z voleb. Stokrát nemusím souhlasit s tím, jak byly rozdány karty voliči, ale jsou to přece právě voliči, kteří jediní mají právo říct, jak si budoucnost země představují. A také to řekli. Politici to musí respektovat a prezident by měl být natolik uvážlivý, aby ve chvíli, kdy dojde mezi politiky k dohodě, tuto dohodu respektoval také. Koneckonců jen konkrétní prací lze dokázat, zda jsou lidé schopní, neschopní či všehoschopní. Naše země dnes více než jindy potřebuje vládu, která bude mít důvěru Poslanecké sněmovny a hlavně, která bude zodpovědná. Další otálení už není na místě. Vláda bez důvěry, která navíc už tento týden prožila svůj poslední mejdan na loveckém zámečku, je horší než kdokoliv, kdo bude mít reálnou politickou zodpovědnost. Zodpovědnost za své kroky a také zodpovědnost vůči občanům. Čekání, nesrozumitelné politické a mediální hrátky pana prezidenta už nic nevyřeší a současnou situaci jen zhoršují. A také věřím, že si pan prezident uvědomuje, jak velký prostor otevírá prodlužování současného stavu všem poradcům, pseudoporadcům a dalším „vládcům šedé zóny“ pro pokračování rozkrádání České republiky.