Zásadně odmítáme uzavření dohody CETA v podobě, jak byla předložena Evropskou komisí. Ve svých principech se neliší od smlouvy TTIP a byla vytvořena za účelem další privatizace a deregulace veřejných služeb.
To v důsledku může vést k ohrožení zdraví spotřebitelů a práv zaměstnanců. Stejně tak smlouva CETA otevírá dveře dalším mezinárodním arbitrážím. Navíc se Evropská komise rozhodla obejít parlamenty členských států.
Hlavní argumenty:
* Ve smlouvě CETA je využíván systém tzv. negativních seznamů. To znamená, že všechny služby, které nejsou jmenovitě uvedeny, budou podléhat liberalizaci. Platit to může i pro služby, které dosud nevznikly, nebo dnes nejsou považovány za klíčové. Jedná se o radikální změnu oproti pozitivním seznamům, které byly v obchodních smlouvách EU dosud používány a které obsahovaly pouze ty služby, s jejichž liberalizací vlády souhlasily, takže jiné sektory zůstaly nedotčeny. Jde o zásadní omezení práv jednotlivých států na regulaci.
* Smlouva CETA obsahuje zavedení zvláštních arbitrážních soudů, které budou stát nad právními systémy jednotlivých států. Výhradní přístup k němu budou mít zahraniční a velcí investoři, státy se budou moci vždy jen bránit. Pro tento systém není žádný důvod, protože jak státy EU, tak Kanada mají dostatečnou právní ochranu investic. Naopak jeho zavedení by podpořilo spekulativní žaloby a utrácení veřejných prostředků na obhajobu. * CETA také vytváří nerovné postavení farmářů, které povede na evropské úrovni buď k likvidaci některých z nich nebo ke snížení produkčních standardů.
* Rizika plynoucí z CETA jsou oproti hospodářským ziskům obrovská. CETA by měla během deseti let přispět k růstu 0,03 – 0,08% HDP EU a růst reálných mez by měl být 0,06%. Veškeré tyto oficiální odhady jsou hospodářsky naprosto marginální.
* Evropská komise plánuje CETA považovat za „předběžně platnou“ pokud ji odsouhlasí Evropská rada. Je tím zpochybněna demokratická role jak evropského, tak národních parlamentů.