Arm. gen. Ludvík Svoboda je pro mě skutečným předobrazem skromného hrdiny, vojevůdce, který se svými vojáky zkusil to nejhorší. Za svou činnost byl pak vyznamenán v SSSR, USA, Velké Británii, Francii, Jugoslávii a v celé řadě dalších zemí. Když psal o svém životě, shrnul v podstatě vše důležité do nemnoha slov: „Připomíná mi horské řeky, nepředvídatelně střídající údobí poklidného toku s drtivými nápory rozbouřených vln. Někdy mi připadá, že právě takový je můj život. Snad proto, že se ubíral cestami, jejichž směr byl určován neklidným rytmem dějin českého a slovenského národa, které v čase vymezeném světovými válkami a revolucemi bojovaly za svůj život a za svou budoucnost.“
Někomu se dělají na západě země pompézní oslavy, jiný je v nemilosti doby. Každopádně já jsem hrdá na to, že Československo mělo takovou osobnost, jakým byl generál Svoboda.🖤
Dnes jsem jeho památku i památku všech osvoboditelů města Kroměříž uctila spolu s poslankyní Marií Pěnčíkovou, zastupitelem města Michalem Kostkou a členkami KSČM Kroměříž Zdenou Hlobilovou a Kateřinou Ambrožovou Srncovou.