Rozhovor pro Parlamentnílisty.cz
„Tak jako u nás, demonstrují sta tisíce občanů po celé Evropě. Proti růstu cen, za spravedlivé mzdy, za udržení solidárního zdravotnictví,“ říká europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná s tím, že ale jen demonstrace a nadávání v hospodách nestačí. „Je nutné jít k volbám a vyjádřit svůj názor,“ vzkazuje. „Nepřijatelné!“ říká pak k možnosti zvýšit důchodový věk a doporučuje „omezit odliv stovek miliard do zahraničí“.
V minulých dnech jste byla ve Štrasburku na pravidelném zasedání. O čem se tady například jednalo? Jak výsledky zasedání hodnotíte?
K těm hlavním bodům, jako asi ve všech subjektech nakládajících s finančními prostředky, s blížícím se koncem roku patřil rozpočet EU na rok 2023. Projednávala se situace v oblasti kritické infrastruktury, která se neomezuje jen na ty základní energetické a vodovodní sítě, ale zahrnují se zde i telekomunikace, doprava, distribuce potravin a léků. Podílela jsem se na sepsání Rezoluce o prevenci a lepší péči pro lidi s cukrovkou. Někteří kolegové pak měli potřebu kritizovat situaci v Maďarsku. Aby pak hrdinně pomlčeli o situaci v oblasti lidských práv v Kataru, o kterém se nyní hodně hovoří s probíhajícím MS ve fotbale. Tam jim porušování práv zřejmě nevadí. Nerostné suroviny jsou patrně tak silným argumentem, že jim brání toto téma otevřít.
Pojďme k nám. „Splnili jste podmínky pro příspěvky od státu, a přesto nic nedostanete?!“ napsala jste na svůj facebookový profil a vyzvala ty, kterých se to týká, aby se vám ozvali. Mezitím se v médiích objevila zpráva, že problém způsobilo to, že prezident Zeman vetoval novelu zákona o státním rozpočtu, a tím se vyplácení dávek zdrželo. Co na to říct?
Je to skandální, že k něčemu takovému může vůbec dojít. Ti lidé už jsou v tak zoufalé situaci a nemohou si dovolit ten luxus čekat měsíc nebo dva, než neschopná vláda zajistí nápravu. Jsou rukojmími těch, kdo o nich rozhodují. Nedivím se pak, že svou situaci chtějí řešit demonstracemi. A už nebudou rozlišovat, kdo je do této situace dostal. Za viníky pak mají všechny, kdo se poslední desítky let na vedení tohoto státu podíleli. A je jedno, zda nyní je někdo v pozici prezidenta nebo v předchozím období byl premiérem. Důvěra občanů vůči vedení státu je dlouhodobě na nízké úrovni.
Řada lidí dostává v těchto dnech informace o tom, o kolik se jim zvednou od nového roku ceny energií. Například psychiatr Zvěřina v rozhovoru pro PL uvedl, že se mu v ordinaci už rozplakalo několik babiček s tím, že na to nebudou mít. Co byste vládě vzkázala? A co byste poradila těmto lidem?
K vládě jen tolik, aby připravili to, o co je žádáme už téměř rok. Aby respektovali naše doporučení a přijímali je v čase, kdy to má smysl. Přijmout naše návrhy s půlročním nebo delším zpožděním je výsměchem lidem, kteří si na drahé energie musejí brát půjčky.
A lidem bych připomněla, že tak jako u nás, tak demonstrují statisíce občanů po celé Evropě. Od Velké Británie, přes Belgii, Francii, Španělsko, Řecko. A jejich požadavky jsou obdobné. Demonstrují proti růstu cen, za spravedlivé mzdy, za udržení solidárního zdravotnictví. Jen o tom naše oficiální média zapomínají informovat. Nejsou tedy rozhodně sami, kteří už mají dost systému, kde několik desítek bank, korporací a národních gigantů žije na úkor obyvatelstva. Pouze demonstrovat nebo nadávat v hospodách ovšem nestačí. Je nutné také přijít k volbám a vyjádřit svůj názor hlasováním.
V médiích se také objevila informace, že se prý chystá velká změna v důchodech. Z pracovních návrhů Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že věk odchodu do důchodu by se mohl postupně vyšplhat až na 68 let. Bylo by to reálné?
Za KSČM je to pro nás nepřijatelný návrh! Budeme bránit jakémukoliv prodloužení věku odchodu do důchodu. Nikomu samozřejmě nechceme bránit, aby – pokud mu to zdravotní stav dovoluje – ekonomickou činnost vykonával. Ale jsou povolání, zejména ta dělnická a manuální, kdy jsou lidé po celoživotní práci unaveni a zaslouží si odpovídající ohodnocení. Povinnost odpracovat 35 let, aby měli lidé nárok na důchod, je snad nejdelší v Evropě. A pokud si stát neumí spočítat, kolik lidí mu v kterém roce bude žádat o důchod – a na to období si připravit finanční prostředky – pak ať představitelé takového státu sbalí desky a potichu odejdou bočním východem a nechají to na těch, kdo by jistě nedávali miliardy na válečná tažení a nepodporovali zahraniční ekonomické subjekty prostřednictvím jejich společností na našem území. Již v minulosti poslanci KSČM v Parlamentu navrhovali způsoby, jak omezit odliv stovek miliard Kč do zahraničí.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění mimo jiné uvedl, že pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, česká armáda by byla jeho aktivním účastníkem od první minuty. Uvedl pak ale také, že si nemyslí, že by tato válka byla pravděpodobná, ale vyloučit ji nemůžeme. Jak vidíte tuto pravděpodobnost vy?
Já mám upřímně dost toho neustálého řinčení zbraněmi a válkychtivé politiky. To je vše, co k tomu mohu jako přesvědčená pacifistka dodat!
Objevila se také zpráva, že by se na území ČR mohli cvičit ukrajinští vojáci, a to konkrétně ve výcvikovém prostoru Libavá. Je taková pomoc dobrý nápad?
Za KSČM to dobrý nápad není. Jsme proti posílání zbraní do místa tohoto konfliktu. A výcvik vojáků na našem území je krok, který ke stabilizaci nepřispěje. Přijde čas, kdy si obě strany konfliktu budou muset sednout k jednacímu stolu. Obě strany budou předkládat své argumenty. A toto může být argument ruské strany, že do boje byly takto zataženy i členské státy NATO. Nezanedbatelný je v době ekonomické krize také finanční náklad…
Evropský parlament schválil, že Rusko je teroristický stát. Vy jste jako tuším jedna z mála hlasovala proti. Proč?
Ano, hlasovala jsem proti. Nesnáším měření dvojím metrem. Museli bychom v první řadě za teroristický stát označit USA. Za jejich rozpoutání a financování konfliktů v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Libyi, za desítky let trvající blokádu Kuby. Kvůli politice USA miliony lidí v těchto konfliktech zemřely, desítky milionů byly vysídleny a přišly o svůj domov. Můžu pokračovat Izraelem, který okupuje Palestinu, Turecko, členský stát NATO je na Kypru. Francie, Velká Británie vyzbrojují Saúdskou Arábii, a Spojené arabské emiráty v jejich genocidě proti Jemenu, kde zemřelo 400 tisíc lidí a miliony hladoví. Až budou tyto a další státy na seznamu zemí podporujících terorismus, tak uvěřím, že europarlament a EU mají zájem o politiku založenou na hodnotách a neplní jen příkazy USA.
Ve svém pořadu Bez obalu jste se vrátila k výbuchu rakety v Polsku u hranic s Ukrajinou a zmínila jste, že podle polského deníku věděla polská vláda údajně už tři hodiny po výbuchu, že raketa byla vystřelena Ukrajinou, a přesto mlčela a čekala na vyjádření Spojených států. Pokud to tak opravdu je, jak si to vysvětlit?
Celkově, co říci k současné situaci na Ukrajině? Domníváte se, že je naděje na brzký konec války, nebo jak vidíte další dny?
Mohla bych to zmínit jako vánoční přání, aby se obě strany posadily za jednací stůl a s racionálním přístupem tuto záležitost začaly řešit. Jistě je to přání nejen mé, členů KSČM i všech spoluobčanů. Bohužel ale kroky, které EU dělá i na své nejvyšší úrovni, Ukrajinu k mírovým rozhovorům nevedou. A proto můžeme jen opakovat naše požadavky na zastavení posílání zbraní na Ukrajinu a iniciaci mírových jednání.