Z cesty zpět z plenárního zasedání bych vám chtěla poreferovat, co jsem tu vlastně celý týden dělala.
Zasedání ve Štrasburku bylo velmi hektické a neslo se pro mě hlavně v duchu vyjednávání o revizi směrnice o vysílání pracovníků, kde jsem byla určena jako zpravodajka za celý Evropský parlament a povedu jej tak do vyjednávání s Evropskou komisí a Radou. Tato směrnice má řešit situaci pracovníků v mezinárodní automobilové dopravě a to vzhledem ke specifickým podmínkám. Musí tak být řešena zvláštní právní úpravou v rámci takzvaného silničního balíčku. Týká se nejen rozdílných podmínek, ale také například řeší sjednocení povinných přestávek řidičů nákladní vozidel. Věřím, že je nutné zlepšit podmínky řidičů kamionů tak, aby došlo k celkovému nárůstu bezpečnosti na evropských silnicích. Osobně radši pojedu na dálnici vedle řidiče, který je dostatečně odpočatý, než vedle ztýraného řidiče několika tunového kolosu.
Práce pro mě začala velmi milým setkáním s českým velvyslancem Zajíčkem, který mě informoval o pozici České republiky do nadcházejících vyjednávání.
Záhy jsem pokračovala schůzkou se zástupci finského předsednictví v Radě, kteří mi osvětlili svůj plán s tímto dokumentem.
Taktéž jsem ve své kanceláři přivítala novou kandidátku na komisařku pro dopravu, paní Rovanu Plumb z Rumuska. Řeknu Vám to na rovinu, příliš důvěry ve mě kolegyně Plumb nevzbudila.
V neposlední řadě jsem vystoupila na plénu ve dvou rozpravách, a to k lesním požárům v Amazonii a novému plánu Evropské komise v boji s rakovinou.
Kromě toho samozřejmě probíhala řada jednání politické skupiny a zvládla jsem si i zahlasovat na výboru pro dopravu. Ale o tom až někdy příště 😉